Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
20. 03. 2014Rubrika
Tipy a inspiraceTémata
HORNÍ JIŘETÍN (MOSTECKO) | Historici umění chystají výzvu k zachování barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně na Mostecku. Zveřejní ji na závěr vědecké konference, která se v obci ležící v sousedství hnědouhelného dolu ČSA koná v pátek 28. března.
Uvedl to historik a teoretik architektury profesor Rostislav Švácha, který působí v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, na Akademii výtvarných umění v Praze a vede Katedru dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Tento kostel, navržený v roce 1694 architektem francouzského původu Jeanem Baptistem Matheym, je spolu s celým městem ohrožený snahami o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří,“ uvedl Švácha. Memorandum, které upozorní na historický význam Matheyova kostela a vyzve k jeho zachování, podle Šváchy vyhlásí vedoucí kateder a ústavů dějin umění z univerzit v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích.
Hornojiřetínský kostel dal na konci 17. století postavit pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna na svém duchcovsko-litvínovském panství. Stejně jako o něco starší kostel sv. Michaela v Litvínově ho pro arcibiskupa navrhl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey, vyškolený v Římě, kde se s ním Valdštejn seznámil. Mathey mimo jiné navrhoval stavby i pro Prahu, například kostel sv. Františka Serafinského u Karlova mostu, trojský zámek nebo Jízdárnu Pražského hradu. „Mathey přenášel do Čech podněty aktuální římské architektury ve stylu nedynamického, umírněného baroka,“ podotkl Švácha.
V severních Čechách byla od konce druhé světové války do listopadové revoluce v roce 1989 zbourána více než stovka kostelů, důvodem byla i těžba hnědého uhlí a budování vodní nádrže Nechranice. Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl jako výjimka před těžbou přesunut v roce 1975 na nové místo.