Na hřbitově je přes 1 100 náhrobků datovaných od roku 1683. Počátkem 90. let minulého století byly většinou v havarijním stavu – vykloněné, vyvrácené nebo i rozbité na několik kusů. Pak se uskutečnilo několik pokusů o nápravu. „Tyto práce však většinou spočívaly jen v mechanickém vztyčování povalených jednodílných stél, čištění plochy a úpravách terénu,“ řekl Mojmír Malý ze správní firmy Matana. Restaurátorské práce začaly v roce 2011, ročně se daří opravit 60 až 70 náhrobků. Letošní etapa bude stát 420 tisíc korun. Židovské obci v Praze na ni přispěl Kraj Vysočina, město Polná a Ministerstvo kultury. Společnost Matana záchranné práce zajišťuje. 

Hřbitov zabírající 3 500 metrů čtverečních je schovaný pod stromy ve svahu na konci města v místě zvaném Pod Kalvárií. Podle Mojmíra Malého jde o kulturní památku nadregionálního významu. „Většina náhrobků představuje pozoruhodná kamenosochařská barokní a klasicistní díla s plastickou výzdobou a symbolikou,“ uvedl Mojmír Malý. Kromě místní žuly byly zhotovovány i z mramoru, mušlového vápence a pískovce. Poslední pohřeb se tam konal v roce 1976.

Plocha hřbitova je dobře udržovaná, o sekání trávy, odstraňování náletových dřevin a odvážení odpadků se tam řadu let zadarmo stará skupina místních lidí. Obnově náhrobků předchází podrobný průzkum, fotodokumentace a konzultace s pracovníky památkové péče. V tomto týdnu začali pracovníci na hřbitově vybrané vyvrácené náhrobky vykopávat a umisťovat na nový štětový základ. „Vybírají se hroby ve starší části, ty nejnáročnější na restaurování, aby se neničily dál,“ řekl jeden z pracovníků Václav Řehák. Pak kameny čistí a kvůli odstranění mechů stříkají čpavkovou vodou. Po nich nastoupí restaurátoři. 

Židovská náboženská obec v Polné patřila k nejvýznamnějším v českých zemích. V židovské čtvrti byly před rokem dokončeny opravy synagogy a rabínského domu. Expozice v rabínském domě připomíná kauzu obyvatele ghetta Leopolda Hilsnera nespravedlivě odsouzeného za vraždu křesťanky Anežky Hrůzové.