„Překvapením byly i zbytky gotického a barokního odvodnění,“ uvedl hlavní projektant Vít Mlázovský. Náročná rekonstrukce, kterou sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném, začala loni a trvat má až 10 let. Náklady se odhadují na 55 milionů korun, po celou dobu oprav bude památka přístupná návštěvníkům. V rámci první etapy, jež má stát kolem osmi milionů korun, byl opraven krov a střecha někdejší hřbitovní kaple ze 14. století a nyní se zajišťuje jižní terasa. Pracovníci předpokládali, že po odkrytí novodobé vrstvy najdou pod terasou klenby zpevněné ve 20. století betonem. Ukázalo se však, že zásypy kleneb pocházejí z barokní přestavby a samotné klenby jsou gotické. „Našli jsme vlastně autentickou situaci, kterou naposledy viděl Santini,“ řekl Vít Mlázovský s poukazem na proslulého architekta Jana Blažeje Santiniho, který je podepsán pod někdejší obnovou památky. Objev si ale podle něj vyžádal okamžité přepracování projektu.

V první etapě rekonstrukce, která má skončit v polovině příštího roku, se ještě musí opravit severní terasa. Zároveň se už projektuje druhá etapa, která se má zaměřit hlavně na odvlhčení obvodového zdiva a opravy oken a venkovní fasády. Teprve v další fázi přijde na řadu úprava interiéru včetně známé kosterní výzdoby, kterou do nynější podoby srovnal řezbář František Rint. Vyžádá si to stěhování desítek tisíc lebek a statisíců lidských kostí pocházejících od obětí moru a husitských válek. Bude je nutné přemístit, ošetřit a zase složit do původního stavu. Ve čtyřech věžích a další výzdobě podél stěn je uloženo 56 až 60 tisíc lebek a 420 až 450 tisíc dlouhých kostí. Do budoucna se musí vyřešit také statika naklánějící se památky. Kostnice je totiž postavena na vrstvě spraše, což není ideální. Náklon kostela měří speciální zařízení. Pokud by pohyb památky pokračoval, musela by se zabezpečit mikropiloty nebo rozšířením základů.

Více informací o sedlecké kostnici naleznete na stránkách města KUTNÁ HORA. O obnově památky si můžete přečíst také ZPRÁVU Z KATALOGU SLUŽEB.