Od středověku byla v Království českém ražba mincí výhradním právem krále. Zisk z výroby mincí představoval jeden z hlavních zdrojů jeho příjmů. Domácí šlechta tak nemohla vydávat vlastní peníze, jak bylo běžné v okolních německých zemích. Přesto v některých obdobích dějin státu vznikaly „soukromé“ mince lišící se od běžných vládních platidel. Za určitých podmínek byly vydávány vlivnými aristokraty. Proto je obecně nazýváme šlechtické rodové ražby. Jednalo se však o výjimky podmíněné určitými okolnostmi. Také funkce, jakou tato platidla plnila v peněžním oběhu, byla často velmi odlišná.

Na výstavě je k vidění 18 originálů mincí ze sbírek muzea a 10 kopií, mezi nimiž nalezneme velké zdobné tolary, běžně používané drobné groše a krejcary nebo početní peníze-žetony, s nimiž se nikdy neplatilo. Návštěvníci si mohou prohlédnout mince rodu Šliků z Jáchymovské mincovny, které daly vzniknout názvu tolar, významného renesančního velmože Vratislava z Pernštejna, rodové ražby posledních pánů z Rožmberka, mince slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna nebo krumlovských Eggenberků.

„Hodnota vystavených exponátů je kulturní i umělecká. Mince jsou svým provedením malá umělecká díla obdivuhodné rytecké práce a současně dokreslují dobu, ve které vznikly. V raném novověku stoupala moc starých rodů. V souvislosti s tím, jak rostlo jejich pozemkové vlastnictví, stoupal jejich vliv na stát. Aristokraté se často stali věřiteli panovníka a půjčovali mu peníze. Propůjčení práva razit mince bylo oboustranně výhodné, panovník přišel k penězům a pro rody to znamenalo zvýšení prestiže,“ sdělila Eva Hyndráková, kurátorka výstavy.

Více informací naleznete na stránkách JIHOČESKÉHO MUZEA.