Expozice představuje Jana Koulu nejen jako osobnost širokého uměleckého záběru, ale také jako znalce národopisných a uměleckohistorických památek. Současně ho připomíná jako zastánce a propagátora historických tradic a národní svébytnosti. Je zaměřena zejména na jeho badatelskou činnost, ale také na publikační a návrhářskou tvorbu v řadě uměleckořemeslných oborů a v oblasti etnografie. Zdůrazňuje mimo jiné i umělcův vztah k Plzni a ohlíží se za přátelstvím s muzejním ředitelem Josefem Škorpilem v souvislosti s novorenesanční rekonstrukcí plzeňské radnice.

Záměr a koncepce výstavy vychází z fondu Koulových studijních a dokumentačních kreseb, akvarelů a podle jeho návrhů realizovaných předmětů uložených ve sbírkách uměleckoprůmyslového oddělení Západočeského muzea v Plzni. „Na výstavu byly soustředěny exponáty z více jak 20 muzeí, galerií a dalších institucí i soukromých sbírek. Najdeme zde jak ukázky nábytku a skla v duchu novorenesance 19. století, Koulovy návrhy pro takzvaný český interiér na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 či keramiku, na níž osobitým stylem navazoval na tradiční dekory historické fajánse,“ říká kurátor výstavy Jan Mergl.

Zřetelně je také připomenut Koulův zájem o lidové památky a cesty za jejich poznáním a dokumentací na Slovácko a Slovensko. Stejně jako jeho podíl na představení lidového umění na Všeobecné zemské výstavě v Praze roku 1891 či snahy, které vyvíjel jako kustod historických a národopisných sbírek Národního muzea. Návštěvníci také poprvé uvidí návrhy autorových sgrafit, které nejen navrhl, ale i sám prováděl na průčelí plzeňské radnice. 

Výstava je připravena ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze a Národním technickým muzeem v Praze a koná se v rámci 39. ročníku festivalu Smetanovské dny. Bližší informace naleznete na stránkách ZÁPADOČESKÉHO MUZEA V PLZNI.