Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Při příležitosti 600. výročí úmrtí Václava IV. připravil Ústav dějin umění Akademie věd České republiky výstavu, která přináší odlišný pohled na panovníka. Zhlédnout ji můžete do 26. října v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní třídě.
„Cílem výstavy a doprovodných programů je ukázat návštěvníkům odlišný pohled na dobu Václava IV., pokládaného často za panovníka neschopného, zodpovědného jak za náboženské a společenské napětí v českém království před vypuknutím husitské revoluce, tak za krizi vztahů k říši i k papežskému stolci. Umění jeho doby v českých zemích představuje přitom vrchol ve výtvarné kvalitě i spektru námětů a nových, zcela netradičních přístupů. Nejen k nim má výstava přitáhnout pozornost,“ říká spoluautorka výstavy Klára Benešovská z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.
Představena bude také architektura Václavových rezidencí, která spočívala v rafinované jednoduchosti zakódované v konfliktu nepravidelného půdorysu s ideálně pravidelnou klenbou. To se pokusí přiblížit jak samo architektonické řešení vnitřního prostoru výstavy evokující prostor kaple z hradu Krakovce, tak modelové rekonstrukce původního vzhledu kaplí Vlašského dvora v Kutné Hoře a hradu Krakovce.
Mimořádné kamenosochařské práce pozdní fáze svatovítské huti doloží vybrané figurální a listové konzoly z opěrného systému katedrály. K vidění bude i socha sv. Kateřiny z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě. Sepětí stavitelského mistrovství pražské katedrální huti se zlatnictvím představuje monstrance ze Sedlce, zatímco desková malba Březnické Madony, zhotovená na přímou objednávku Václava IV., ukazuje specifické postavení byzantských ikon v tehdy se rodícím sporu o oprávněnost náboženského obrazu vůbec.
„Vzory zobrazování Krista, Panny Marie a světců spolu s bohatým rejstříkem lidských tváří poznamenaných emocemi představuje tzv. Ambraský vzorník – dílenská pomůcka či možná jakési propagační portfolio tehdejšího malíře,“ doplňuje spoluautor výstavy Jan Klípa. Do „záhadných“ obrazů v iluminovaných rukopisech Václava IV. návštěvníka uvedou ukázky z Bible Václava IV.
Komentované prohlídky s autory výstavy z Ústavu dějin umění AV ČR, vždy od 16.30 hodin:
Bližší informace naleznete na stránkách ÚSTAVU DĚJIN UMĚNÍ AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY nebo na FACEBOOKU.