Kdy jste zpozoroval, že žijete pro památky?
Pocítil jsem to prakticky okamžitě po narození, narodil jsem se do městské památkové rezervace Františkových Lázní. Odmalička jsme s rodiči jezdili po hradech a zámcích, zůstalo mi to i do dospělého věku. Památky beru tak nějak jako samozřejmou součást sebe sama a naprostou součást kultury a současnosti naší země.

K jaké historické stavbě nebo místu máte vztah?
Největší slabost mám samozřejmě pro své rodné město. Nádherná klasicistní architektura, která se možná v brzké době spolu s dalšími lázněmi v regionu dočká zápisu na Seznam památek UNESCO. Miluji také Prahu, ve které teď žiji, zejména Staré Město, to je prostě unikát nad unikáty.

Proč podporujete PROPAMÁTKY pravidelně?
Činnost Aleše Kozáka a jeho týmu pozoruji již snad 10 let od samotného počátku. To, co dělá, často předčí (a nesmí se to říkat moc nahlas) i činnost mnohonásobně početně silnějších týmů státních organizací. Při mém zaměření na památky je to jasná volba. Podporuji také jiné organizace a lidi ve svém okolí, jsem příznivcem takzvaného osobního rozpočtového určení daní v tom smyslu, že určitou část svých příjmů věnuji neziskovým organizacím nebo potřebným lidem z různých oblastí, dle aktuální situace.

Psychologové se shodují, že člověku prospívá, když udělá něco nezištně pro druhého. Co si o tom myslíte?
Tyto řádky píšu v době dosti eskalující epidemie koronaviru. Dopady na českou ekonomiku, kulturu, a tím i památky budou extrémní. Nikdo teď nedokáže říci, jak se s tím odpovědné kulturní instituce vyrovnají. Protože peníze teď budou potřeba hodně i jinde, o to více budou památky vyžadovat naši nezištnou pomoc a energii. Nesmíme přes všechny problémy, které nás čekají, naše kulturní dědictví opustit. Ono je tím, co tuto zemi drží pohromadě. Dává jí i v době krize nezpochybnitelnou unikátní identitu, o kterou nesmíme přijít.

Staňte se i vy pravidelným dárcem – každý dar přispívá k dlouhodobé stabilitě redakce. Využívejte výhody Klubu PROPAMÁTKY, bližší informace naleznete na portálu DARUJME.