Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
BRNO | V areálu vily Stiassni je do 26. srpna k vidění nová výstava věnovaná indickému městu Chandigarhu, které bylo v minulém století realizováno jako „ideální město“ podle základních principů urbanismu, jak je předložila Athénská charta.
Chandigarh byl postaven v klíčovém a výjimečném okamžiku indických dějin. Je prvním plánovaným městem v Indii po získání nezávislosti na britské nadvládě v roce 1947. Město bylo naplánováno jako administrativní sídlo států Harijána a Paňdžáb a primárně určeno pro úředníky státní správy, politiky a vojáky. Autorem myšlenky vzniku nového hlavního města byl tehdejší indický premiér Džaváharlál Néhrú, který v roce 1949 pověřil amerického architekta Alberta Mayera úkolem navrhnout indické „město zítřka“.
Mayerův urbanistický koncept převzal Le Corbusier a upravil jeho organický tvar do pravoúhlé podoby složené z obdélníkových sektorů. Na konečném návrhu, který je zpracován podle základních principů urbanismu, jak je předložila Athénská charta, pracoval Le Corbusier společně s Jane Drewovou, Maxwellem Fryem a svým bratrancem Pierrem Jeanneretem. Od samého vzniku zaujímá Chandigarh významné postavení na indickém i mezinárodním architektonickém poli jako velký experiment v oblasti moderního urbanismu a architektury. 17. července 2016 byl komplex administrativních vládních budov Capitol zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
„Výstava představuje soudobý Chandigarh, který je příkladem toho, jak i přes „ideální urbanistický plán“ mohou města čelit řadě výzev a problémů spojených s růstem, urbanizací a modernizací. Představa, že město lze naplánovat jako definitivní krásný obraz pro vzdělané a „humanizované“ obyvatele, zůstává utopií. Navzdory všem problémům a rozdílům mezi plánovaným snem a realitou současného města je Chandigarh místními obyvateli hodnocen jako nejlepší místo pro život. Paradoxně právě toto pozitivní hodnocení způsobuje, že město vykazuje známky obrovského stresu v důsledku stále rostoucího populačního tlaku, rychle se měnící třídní struktury a stále rostoucího počtu neplánovaných a nepředvídaných fyzických a ekonomických aktivit, kterým není schopno adekvátně čelit,“ dodávají kurátorky a autorky výstavy Hana Urbášková a Vlasta Loutocká. Odborným garantem výstavy je architekt a historik architektury Vladimír Šlapeta.
Výstava sestává z 22 panelů a několika fotografií krátce představujících historii vzniku města, ale hlavně mapujících život soudobého Chandigarhu v kontextu s Le Corbusierovým Master Planem. Výstavu v přednáškové a výstavní budově připravili Národní památkový ústav, Metodické centrum moderní architektury v Brně společně s Fakultou architektury VUT v Brně. Je otevřena vždy v pondělí, pátek, sobotu a neděli v době 10–16 hodin v areálu vily Stiassni v Brně, Hroznová 82/14.
Bližší informace naleznete na stránkách VILY STIASSNI.