Kolínský zámek se má dočkat rozsáhlé opravy za půl miliardy korun

Radnice k záměru zpracovala studii, která se podle starosty Víta Rakušana zamlouvá jak architektům, tak odborným pracovníkům památkové péče. To podle starosty znamená průlom v dosavadním snažení, protože příprava komplexní rekonstrukce zámku podle něj v uplynulých jedenácti letech narážela hlavně na rozdílné pohledy obou těchto skupin. "Je to kompromisní, životaschopný materiál, který se bude moci realizovat, aniž by se dalo předpokládat, že proti němu odborná památkářská veřejnost nebo někdo z architektů vznese nějaké závažné připomínky," míní Rakušan.

Cílem je podle něj spojit veřejné a soukromé peníze, to znamená připravit areál i pro komerční využití. "Příští týden jedeme na Ministerstvo kultury jednat a informovat se o možných dotacích. Uvidíme, jestli nám stát může v tomto ohledu něco nabídnout," uvedl starosta. Rekonstrukce by měla být provedena po částech. Kdy práce začnou a kdy skončí, je ale podle vedení radnice otázkou. Za současné ekonomické situace podle Rakušana rozhodně nepůjde o investici na jedno volební období. Záležet bude zejména na tom, kdy se podaří najít investora.

Materiál zpracovaný městským architektem Jiřím Košťálem připomíná, že historie kolínského zámku je velmi dlouhá a pestrá. Již samo jeho založení v roce 1261 předurčilo vznik jádra budoucího města. Areál přežil několik vypálení, dočkal se následné obnovy a přestavby.

Stejně jako se střídali majitelé panství, měnila se podoba zámku. Například rytíř František Horský v něm v druhé polovině 19. století vybudoval pivovar. Další razantní přestavba byla důsledkem požáru v roce 1911. Úpravy areálu pokračovaly až do roku 1988, kdy skončil provoz pivovaru.

V minulosti nechala radnice opravit jedno křídlo areálu a přestěhovala do něj část městského úřadu. Do zchátralého zámku investovalo desítky milionů korun i dřívější vedení radnice, zejména do sanace nebo odstranění starých zbytků budov.