Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA, OLOMOUC | Galerie výtvarného umění v České republice myslí také na hendikepované návštěvníky. Arcidiecézní muzeum v Olomouci připravilo výstavu pro nevidomé a slabozraké návštěvníky a Národní galerie v Praze pak výstavu pro lidi se sluchovým hendikepem.
Doteky Olomouckého hradu je název výstavy, kterou připravilo Arcidiecézní muzeum v Olomouci nejen pro nevidomé a slabozraké návštěvníky. Spolupracovalo přitom s Tyflocentrem Olomouc, o.p.s. Expozice navazuje na úspěšnou haptickou výstavu Dotyk sochy, která v roce 2001 představila české sochařství 20. století ze sbírek Muzea umění Olomouc, a také práce nevidomých sochařů z Ateliéru hmatového modelování Štěpána Axmana v Brně.
Tentokrát se návštěvníci seznámí s příběhem Olomouckého hradu a přilehlého církevního okrsku. Svým hmatem mohou poznat několik stavebních článků s bohatou sochařskou výzdobou nebo vzácné dochované reliéfy s figurálními motivy. Na výstavě jsou zastoupeny také Šternberská madona či Křivákova pieta.
Většina vystavených uměleckých děl je představena ve formě odlitků zhotovených z různých materiálů (patinovaná sádra, kámen, vosk, terakota), které jsou příjemné na dotek. Součástí výstavy jsou i architektonické modely, jednak model areálu Zdíkova paláce a katedrály sv. Václava v podobě z 12. století a pak také haptický půdorys budov bývalého kapitulního děkanství, přilehlého Zdíkova paláce a katedrály sv. Václava, vytvořený speciálně u příležitosti této výstavy.
Výstava je koncipována nejen pro nevidomé a slabozraké, ale také pro vidomé návštěvníky. Speciálně pro ně vytvořili autoři výstavy temný box, v němž jsou umístěny modely románského a gotického okna Zdíkova paláce. Vidomí se mohou přiblížit světu nevidomých, neboť se budou muset v naprosté tmě spolehnout na ostatní smysly mimo zrak, především na hmat, pomocí kterého se pokusí rozpoznat románské okno od gotického. Pro návštěvníky se zrakovým handicapem je připraven tištěný průvodce v Braillově písmu a černotisku.
Doteky Olomouckého hradu | Výstava nejen pro nevidomé
19. dubna – 17. června 2012
Arcidiecézní muzeum Olomouc | Ambit
Druhou výstavu, tentokrát určenou nejen pro lidi se sluchovým postižením připravila, Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně. Jedná se o výstavu děl Jakuba Schikanedera. Lidé se sluchovým hendikepem mají k dispozici audioguidy podávající výklad o životě malíře a jeho díle a jednotlivých obrazech ve znakové řeči.
Od poslední přehlídky díla Jakuba Schikanedera, kterou uspořádala Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně na přelomu let 1998–1999, uplynulo již čtrnáct let. Během této doby se objevila početná řada obrazů i kreseb ze soukromých sbírek, které byly dříve považovány za nezvěstné. Současná výstava tedy přináší dosud největší přehlídku umělcovy tvorby s velkým počtem děl veřejnosti neznámým i nové informace o umělcově životě.
Jakub Schikaneder se narodil v Praze 27. února 1855. V letech 1870–1878 studoval na pražské Akademii. Silné sociální cítění a znalosti soudobého evropského malířství Schikaneder osobitě propojil v řadě obrazů s postavami žen zobrazených v těžkých životních situacích, stáří a bídě. Nejznámější část Schikanederova díla tvoří pražská nokturna, v nichž dosáhl harmonického spojení tématu životního osudu a struktury obrazu. Po roce 1910 se malíř stáhl do ústraní a své obrazy již veřejně nevystavoval. V té době také vznikly záznamy opuštěných interiérů, které patří k dosud málo známým částem jeho tvorby. Cesta na severní pobřeží Německa a ostrov Helgoland v roce 1922 inspirovala Schikanedera k pohledům na rozhraní moře a země, mola s majáky a přístavní uličky, které jsou poslední etapou jeho díla
Jakub Schikaneder (1855–1924) | Výstava nejen pro lidi se sluchovým hendikepem
20. dubna – 21. října 2012
Národní galerie v Praze | Valdštejnská jízdárna
Více informací naleznete na oficiálních stránkách MUZEA UMĚNÍ OLOMOUC a v samostatné prezentaci výstavy NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE.