SETKÁNÍ NAD KNIHOU | S Martinem Strakošem o kulturních domech na Ostravsku

Pozvání na setkání nad knihou o kulturních domech na Ostravsku přijala generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, ředitel ostravského pracoviště Michal Zezula a herec Národního divadla moravskoslezského Tomáš Jirman.

Nejnovější publikace Martina Strakoše Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století nese podtitul Základní kameny společnosti a zabývá se vývojem specifického typu budov kulturního zaměření a vybranými příklady těchto staveb nejen na území Ostravska. Navazuje na autorovu knihu Nová Ostrava a její satelity s podtitulem Kapitoly z dějin architektury 30.–50. let 20. století vydanou ostravským pracovištěm Národního památkového ústavu v roce 2010.

Nová kniha se zaměřuje na genezi kulturního domu jako konkrétního architektonického typu. Zmiňuje vývoj od národních domů a divadel k moderním polyfunkčním kulturním stavbám. Uvádí i dobovou domácí reflexi projektů kulturních staveb v rámci Československa, například Masarykův kulturní dům v Mělníku, i příklady z ostatních evropských zemí – Slovensko, Polsko, Rusko, Velká Británie.

Kniha se dále věnuje vývoji kulturních staveb na Ostravsku, včetně odkazů na nerealizované návrhy kulturních domů z období těsně před a těsně po druhé světové válce. Poté se text zaměřuje na projekty a realizace kulturních domů v malých obcích a pro důlní podniky na Ostravsku, v nichž se odrazily ideje funkcionalismu i nastupujícího socialistického realismu a bruselského stylu.

Důležitý blok tvoří kapitoly pojednávající o kulturních domech nových satelitních měst a sídlišť Ostravska, které byly realizovány především v druhé polovině 50. let. Vně a dispozičně se jedná o příklady moderního klasicismu, v interiérech se ohlašuje pozdní modernismus v podobě bruselského stylu nebo jistého minimalismu forem. Nejvýznamnější památkou tohoto typu je Dům kultury pracujících Ostravy, nyní Dům kultury města Ostravy, z let 1954–1961 od architekta Jaroslava Fragnera. Dalšími prezentovanými kulturními domy jsou Kulturní dům Poklad v Ostravě-Porubě, Kulturní dům Akord v Ostravě-Zábřehu, Kulturní dům Petra Bezruče v Havířově, Kulturní dům města Karviné, Kulturní dům v Hlučíně nebo Těšínské divadlo v Českém Těšíně. Závěr knihy je věnován konkrétním příkladům architektonické kultury včetně památkové ochrany kulturních domů. 

Martin STRAKOŠ: Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století. Základní kameny společnosti. Vydal Národní památkový ústav, uzemní odborné pracoviště v Ostravě, Ostrava 2012. 160 s. ISBN 978-80-85034-68-4.

Knihu lze zakoupit v sídle Národního památkového ústavu v Ostravě nebo v reprezentační prodejně v Praze a v e-shopech Národního památkového ústavu nebo specializovaného knihkupectví Juditina věž. Bližší informace o setkání nad knihou naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V OSTRAVĚ.