Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Vychází třetí číslo časopisu Zprávy památkové péče, které se celé věnuje památkám techniky a průmyslového dědictví, včetně zpráv a recenzí.
Číslo otevírá bilanční článek Evy Dvořákové prezentující negativní i pozitivní příklady obnovy industriálních památek, jako je Vítkovický areál, Centrum současného umění DOX, Nákladové nádraží Žižkov, ale i stav méně známých objektů, např. Chrám chmele a piva v Žatci nebo Akciové ledárny v Braníku. Článek Miloše Matěje se zamýšlí nad smyslem obnovy a prezentace technických památek ve vztahu k historickým technologickým procesům, které reprezentují.
Následná studie Věry Kučové vsazuje tuzemskou péči o památky techniky a průmyslového dědictví do mezinárodního kontextu a připomíná světové industriální památky s mezinárodním statutem UNESCO. Benjamin Fragner představuje záslužnou činnost Výzkumného centra průmyslového dědictví a dalších iniciativ a institucí sdružujících se kolem již tradiční akce Industriální stopy.
Ondřej Merta prezentuje bohatý fond nemovitých technických památek ve správě Technického muzea v Brně. Tomáš Šenberger přibližuje skeletové konstrukce technických budov, Tomáš Flimel zase připomíná velmi cenné technické zařízení budov, které je také součástí industriálního dědictví a je vzhledem k akutní potřebě modernizace velmi ohrožené. Michaela Ryšková, Květa Jordánová a Petr Freiwillig ukazují na příkladech z různých krajů příklady pozoruhodných komplexů různých typologických skupin industriálního dědictví a kladou důraz na dochovaná exteriérová i interiérová technologická zařízení. Alena Borovcová poukazuje na příkladu věže ve Studénce na zajímavou typologickou skupinu věžových vodojemů při železnicích.
Jiří Kacetl podává výčet památek (tunelů, nádražních budov, mostních konstrukcí a dalších) na propojovací dráze c. k. Společnosti státní dráhy z Vídně do Brna a Znojma. Ladislav Zikmund-Lender obrací ve své studii pozornost na železniční památky doby nejmladší, ukazuje, jak jsou pod záminkou revitalizace ničeny hodnoty architektury dopravy 60.–70. let. Číslo doplňuje zpráva Adama Guzdka o aktuální kauze nádraží v Havířově a Aleše Homoly o kauze areálu továrny Vlněna v Brně a další související recenze a zprávy.
Aktuální i starší čísla časopisu je možné zakoupit v KNIHKUPECTVÍ JUDITINA VĚŽ v Mostecké ulici v Praze nebo v INFORMAČNÍM CENTRU Národního památkového ústavu v ulici Na Perštýně. Předplatné lze objednat na adrese: redakce@up.npu.cz.