Objevený kostel na Vyšehradě zřejmě změní pohled na české dějiny

Půdorysný typ stavby ve střední Evropě podle něj nebyl znám a navíc ne v takovém rozměru. Nález může změnit také poznatky o cyrilometodějské tradici na území Čech a Moravy a počátcích Vyšehradu. Předloha kostela může pocházet z byzantského prostředí. Archeologové v rámci svého průzkumu v prostoru vyšehradské baziliky sv. Vavřince objevili fragmenty neznámého kostela a jeho hlavní apsidy. Stavba se třemi apsidami, která není známa ani z písemných pramenů, pochází z druhé poloviny 10. století až první poloviny 11. století. Jde tak o největší stavbu centrálního půdorysu nejen na území České republiky, ale i západoslovanské oblasti. Dosud se mělo za to, že největší stavbou s centrálním půdorysem je rotunda sv. Víta na Pražském hradě.

Archeolog Varadzin připomněl, že stavby s centrálním půdorysem byly velmi náročné na statiku. Jejich hlavním znakem byla totiž výška. „Podle nalezeného zdiva měla stavba na délku 25 metrů a byla o 40 procent větší než rotunda sv. Víta a Václava na Pražském hradě. Už tou rozlohou byla naprosto monumentální,“ dodal archeolog Bořivoj Nechvátal, který se výzkumu na Vyšehradě věnuje od konce 60. let.

Naleziště je před veřejností skryto v zahradě Vyšehradské kapituly. Průzkum na místě archeologové právě dokončují, pak bude naleziště zasypáno. Poté výzkum přesunou do laboratoří. „To, že se na naší zahradě najdou věci, které radikálně mění pohled na začátek křesťanství v českých zemích, je obrovská radost. Hledání kořenů české státnosti je něco, co patří k identitě kapituly,“ řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Na projekt finančně přispěly například i královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě a magistrát.

„Takovou stavbu s takovými rozměry tady musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost. Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin,“ poznamenal Varadzin. Archeologové se domnívají, že stavitel by mohl pocházet z byzantského prostředí nebo z prostředí s tímto typem staveb obeznámeným. Podle Varadzina je otázkou, proč si Přemyslovci nevystačili s rotundou nebo bazilikou.

Polohu kostela archeologové určili s dvaceticentimetrovou přesností. Zjištěny byly také lidské i zvířecí kosterní pozůstatky ze hřbitova v okolí baziliky sv. Vavřince, které dokreslují demografii a život obyvatel Vyšehradu v 11. a 12. století.