Nový hrad u Kunratic byl sanován a získal nový most přes hradní příkop

Stav hradního areálu na počátku 21. století byl katastrofální a některým stavebním částem hrozil definitivní zánik. Situaci zvrátil záměr provést přemostění příkopu a stavební sanaci zříceniny Nového hradu, iniciovaný pracovníky dnešního odboru městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hlavního města Prahy (někdejšího odboru rozvoje veřejného prostoru), financovaný hlavním městem. Projekční a přípravné práce probíhaly v letech 2009 až 2012, stavební realizace během let 2012 a 2013. Odborný památkový dohled zajišťovali pracovníci Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze, kteří provedli rozsahem nevelký záchranný archeologický výzkum zaměřený na komplexní památkovou dokumentaci hradní zříceniny a zbytků obléhacího tábora husitských vojsk.

Kulturní památce se dostalo šetrné konzervace všech dochovaných autentických konstrukcí hradu, byly odstraněny náletové dřeviny, opraveny narušené zdi a zajištěny koruny zdiva. Nově byl vybudován dřevěný most přes hradní příkop s bezbariérovým přístupem a bezpečnostní ohrazení v místech hradního sklepa a brány. Hlavní město Praha investovalo do obnovy hradního areálu 2,9 milionu korun, nově instalovaný informační systém v podobě panelů stál kolem 500 tisíc korun a stavba mostu 2,7 milionu korun. Díky dobré spolupráci všech zúčastněných subjektů je možné konstatovat, že jediná zřícenina hradu na území Prahy nezanikne, protože pomyslně chytila druhý dech.

Nový hrad u Kunratic je zřícenina původně královského gotického hradu budovaného z podnětu Václava IV. od roku 1411. Jde o významnou památku z doby lucemburské, kde se nadto odehrály důležité kapitoly českých středověkých dějin. Právě zde postihl krále Václava IV. po vyslechnutí zprávy o první pražské defenestraci záchvat mozkové mrtvice nebo epilepsie, na jehož následky tu 16. srpna 1419 zemřel. V lednu 1421 byl hrad dobyt a vypálen husitskými vojsky a poté se už jen postupně měnil ve zříceninu. Ještě na sklonku 19. století tam byly k vidění rozměrnější zbytky palácových staveb, které tehdejší majitelé nechali zbořit. V roce 1923 se stal majetkem hlavního města a v té době zde také začal jeden z prvních archeologických výzkumů na českých hradech, který však nebyl nikdy dokončen.