Konference se bude zabývat otázkami, které jsou spojené s životem na památkově chráněných územích, i směřováním organizace UNESCO. Diskutován bude rovněž i problém vylidňování historického centra Prahy a jeho případná spojitost se členstvím UNESCO, stejně jako konflikty při rozvoji města mezi ochranou kulturního dědictví a moderní architekturou. Na hlavní dny konference je připraveno několik panelových diskuzí, na kterých promluví představitelé místní samosprávy, umělci i zahraniční hosté.

Odbor památkové péče pražského magistrátu připravil k výročí také knihu Praha světová aneb devět rozhovorů o historickém centru hlavního města. Mezi osobnostmi, které prezentují určitý úhel pohledu na metropoli, je například historik Václav Ledvinka, diplomat Michal Beneš, urbanista Jan Sedlák nebo botanik a filozof Jiří Sádlo. Pořadatelé vydají také brožuru s názvem Pražská plodinová burza a její osudy, která se vztahuje k historii dnešní Nové budovy Národního muzea.

Do 11. prosince je na Václavském náměstí k vidění rovněž výstava Praha NErealizovaná prezentující výběr zajímavých neuskutečněných projektů i alternativních soutěžních staveb z 19. a 20. století. Mezi návrhy jsou i takové, které jsou spíše manifestem nebo utopií.

Praha byla zapsána na Seznam UNESCO 4. prosince 1992. Pod ochranou je historické jádro o rozloze 866 hektarů, které zahrnuje Pražský hrad a Hradčany, Malou Stranu včetně Karlova mostu, Staré Město s Josefovem, Nové Město a Vyšehrad. Celosvětově je na seznamu 1 073 památek. Dvanáct z nich je v České republice. Kromě historického jádra Prahy je to například vila Tugendhat v Brně, historické zahrady v Kroměříži, Kutná Hora, Lednicko-valtický areál nebo morový sloup v Olomouci. Na seznamu nehmotného kulturního dědictví je slovácký verbuňk, masopust, sokolnictví, jízda králů či české loutkářství.

Více informací o programu konference Praha světová 2017 naleznete ZDE.