V úvodním pojednání Benjamina Fragnera je popsán současný a často problematický vztah k rozsáhlému stavebnímu souboru, který z velké části není evidován ani památkově chráněn. Obsah je rozčleněn do jednotlivých kapitol formou tematických sond dle typů a regionů. Jde například o tovární komíny od Martina Vonky, zaniklé a zanikající cihelny od Michala Hofmana a Miroslava Kaňky nebo opuštěné vápenky od Jana Zikmunda. Další příspěvek Zuzany Kučerové a Evy Kubjátové se týká zpřístupnění objektů po zaniklé těžbě a zpracování vápence. Text Viktora Máchy popisuje hodnotu obrazové informace odkazující na průmyslovou činnost. Edita Cestrová představuje proměňující se formu vnímání technických staveb, Martin Přibyl přibližuje fenomén hornických památek a Ivan Rous se zabývá industriální archeologií.

Z architektonického a urbanistického hlediska jsou významnou částí souboru věžové vodojemy v textu od Roberta Kořínka. Neopominutelnou součástí krajiny jsou také vodní mlýny od Radima Urbánka, pivovary a sladovny Pavla Jákla a Milana Starce nebo drobné drážní stavby v kapitole Michala Zlámaného. Problémy související s drážními objekty popisuje Zdeněk Šimoník na příkladu nádraží Praha-Smíchov a Šárka Sodomková prostřednictvím dřevěného nádražního skladu v Řevnicích. Připomínku počátků elektrifikace zmiňují Jiří Chmelenský a Lukáš Beran. Rozmach moderní silniční dopravy zprostředkovává skrze památky dopravního značení Pavel Jakubec, benzinové stanice pak Jakub Potůček. Petr Vorlík pojednává o zasíťování industriální krajiny. Teoretičtěji laděné příspěvky zastupují Svatopluk Zídek a za PROPAMÁTKY Jan Červinka.

Mnoho z popisovaných objektů dlouhou dobu chátrá a vyžaduje urychlenou záchranu. Publikace předkládá čtenářům a zájemcům o průmyslové dědictví nové informace a široké inspirační zdroje. Knihu vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a platforma Industriální stopy ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI a Českým národním komitétem ICOMOS. Řadu z popisovaných míst bylo možné v loňském roce navštívit v rámci vyhlídkového sympozia po industriálních stopách v krajině a městech. O akci si na portálu můžete přečíst ZDE. Rozhovor s Benjaminem Fragnerem najdete v jarním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2017 ZDE.

Benjamin Fragner (ed.), Přehlížené drobné zapomenuté industriální stopy v krajině a sídlech, vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT, Praha 2017. 168 stran; česky, úvod anglicky; 207 černobílých a barevných vyobrazení a plánů. ISBN 978-80-01-06327-9.

Další informace o publikaci naleznete na stránkách VÝZKUMNÉHO CENTRA PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ FA ČVUT. Publikaci si můžete zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu JUDITINA VĚŽ nebo GALERII VI PER.