Historie se zde začala psát již počátkem 11. století, kdy se podle legendy v jeskyni obývané tisíci démony usídlil slovanský kněz a poustevník Prokop. Zlé síly vyhnal, nad jeskyní vystavěl první dřevěný kostel ke cti Panně Marii a sv. Janu Křtiteli a vytvořil kolem sebe skupinu poustevníků žijících v jednoduchých dřevěných domech. Po setkání s knížetem Oldřichem kolem roku 1032 byla komunita proměněna v klášter řídící se pravidly života sv. Benedikta. V polovině 17. století byl areál odkoupen mnichy z kláštera v Břevnově, kteří v následujících letech objekt opravovali. Na barokní přestavbě se podílel i architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Řeholní dům byl zrušen rozhodnutím císaře Josefa II. a následně upraven na soukromý šlechtický dům.

V minulosti již byla restaurována nejcennější část sídla, která sloužila pro pravidelné setkávání zdejších mnichů. Jedná se o torzo kapitulní síně vzniklé po roce 1340. Je významná svou gotickou klenbou a vzácným centrálním pilířem s bohatou sochařskou výzdobou s reliéfy démonů a bazilišků. Důležitým prvkem jsou i nástěnné malby s výjevy ze života Panny Marie. V nich jsou výjimečná dvě vyobrazení – Panna Marie těhotná a Madona sázavská kárající malého Ježíška.

Cyklus nástěnných maleb v křížové chodbě zachycuje dějiny kláštera v konkrétních událostech. Vznikl jako součást přestavby v letech 1746 až 1750. Byly zabíleny po zrušení kláštera v roce 1785 a v současné době jsou znovu restaurovány. Z důvodu velmi špatného podkladu a až 11 vrstev přemaleb se jedná o složitou a časově náročnou práci. Na každém poli tráví restaurátor skoro dva roky. Již byl obnoven například výjev, na kterém sv. Prokop oře s ďáblem, nebo scéna, kde sv. Prokop křísí utopeného z řeky Sázavy znamením kříže. Fresky byly znovu objeveny v roce 2007 díky restaurátorskému průzkumu a dochovaly se nejen ve všech 24 klenbách, ale i na zdech křížové chodby. Celkem se jedná o soubor, z něhož bylo zatím kompletně odkryto a restaurováno sedm výjevů. Práce budou pokračovat i v tomto roce.

Více informací naleznete na internetové stránce KLÁŠTERA SÁZAVA.