Historie knihtisku ve Vimperku sahá až do 80. let 15. století. Tehdy Johann Alakraw vytiskl první český kalendář. V polovině 19. století na tuto tradici navázal Johann Steinbrener, jehož 110. výročí úmrtí si v letošním roce připomínáme. Ve svém rodném domě, kterému se podle domovního znamení říkalo U Slona, si otevřel knihařskou dílnu a krámek. Zanedlouho vybudoval prosperující firmu, jejíž výrobky znali po celém světě. Modlitební knihy byly vydávány ve 30 jazycích včetně indiánských a domorodých. Se stejným úspěchem byly tištěny i vimperské lidové kalendáře a kolibří korány. Johann Steinbrener byl nejenom úspěšným podnikatelem, ale i hospodářem a filantropem.

Výstava, kterou připravilo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, představuje nejenom život a dílo vimperského rodáka, ale i další osudy dílny po jeho smrti. Po druhé světové válce byl prosperující podnik znárodněn. Potomci Johanna Steinbrenera se usadili v Schärdingu, kde firmu pod názvem J.Steinbrener Verlag & Buchbinderei obnovili a provozují dodnes. V 50. letech se vimperská tiskárna stala součástí závodu Stráž z Plzně. Díky kvalitě se stala vyhledávaným spolupracovníkem několika českých nakladatelství. Vzniklo zde mnoho dětských knih, ale i poezie. Po roce 1989 se postupně omezovala výroba a v roce 2003 ukončila svou činnost. Výstava bude návštěvníkům otevřena až do 27. října 2019.

Zaniklou slávu vimperských tiskáren dnes připomíná jen několik malých polygrafických firem, z nichž asi nejznámější je Akcent Tiskárna Vimperk a S–Tisk Vimperk. Na lisu pocházejícím z původního provozu Steinbrenerova tiskařského závodu, který je jedním z exponátů Muzea Vimperska, byl v roce 2017 při představení projektu rekonstrukce zámku Vimperk vytištěn grafický list, jehož fotografii můžete vidět níže. Na svého slavného rodáka ale město nezapomnělo. Od června roku 2017 je v rámci oživení náměstí Svobody otevřena ve sklepě staré vimperské radnice logická hra s názvem Steinbrenerova tiskárna. Je určena pro skupiny hráčů a nabízí pohled na dějiny místního knihtisku.

Více informací naleznete na internetové stránce JIHOČESKÉ MUZEUM V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH a internetové stránce VIMPERK.