Komín z poslední třetiny 19. století výšky 57 metrů má klasickou cihlovou konstrukci na osmiúhelníkovém půdorysu s vysokým soklem. Později byl dodatečně navýšen asi o čtvrtinu za použití kruhové režné konstrukce. Těleso je opatřeno dvojicí žebříků a ocelovými skružemi. Za samostatnou pozornost stojí zejména komínový podstavec, jehož římsa je zdobená cihelným ornamentem. V současném stavu je dále rozpoznatelný zazděný kouřovod. Donedávna opomíjený pozůstatek industriální architektury doporučil k prohlášení kromě jiných institucí také Národní památkový ústav v Praze.

Bratři Perutzové založili svůj podnik v roce 1862 v pražských Holešovicích a později přesunuli svou továrnu do Libně. Po požáru závodu v roce 1927 nebyla fabrika plnohodnotně obnovena a zůstala zachovaná tkalcovna a technologie na barvení vzorků. Komín je posledním pozůstatkem kotelny, která byla zbořena v letech 2010–2012 a sloužila později mimo jiné také k vytápění libeňských doků. Pozemky někdejší přádelny byly rozprodány a v části textilního areálu postavila na konci 20. let minulého století akciová společnost Horák & Hlava servisní dílnu pro automobily s charakteristickou konstrukcí střechy tvořenou dřevěnými obloukovými sbíjenými vazníky a sedlovými světlíky s šachtami. Památkově chráněná hala je spolu s komínem v současnosti zakomponovaná do veřejně přístupného obchodně administrativního areálu Palmovka Park Libeň.

V České republice se v současnosti nachází asi 8 000 továrních komínů, z nichž je přibližně polovina cihelných a asi 600 z nich je starších 100 let. Aktuální přehled a průběžně doplňovaný stav tohoto specifického stavebního fondu je k dispozici v rámci databáze komínů KODA, kterou zpracovávají členové Svazu českých komínářů a na které se podílejí také členové portálu fabriky.cz.

Podrobnosti o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.