Kompletně zrestaurovaný pohřební židovský kočár byl ještě před čtyřmi lety v havarijním stavu. Při restaurování, které trvalo dva roky, se zjistilo, že vůz prošel několikerými úpravami. Byla mu vyměněna kola, odstraněny lucerny, dekorativní řezby byly hliníkově "přestříbřeny" a celý byl několikrát přetřen černým nátěrem. O jeho nynější podobu se zasloužili restaurátoři Radka Kalabisová, Robert Ritschel a Jiří Vaněk. Všechny kovové prvky vyčistili, odrezovali, stabilizovali a zakonzervovali. Lokální deformace narovnali a chybějící součástky doplnili. Dřevěné části, jako jsou kola, rakev, sloupy, kabina i dekorativní řezby, ošetřili proti dřevokaznému hmyzu. Vytmelili defekty, vyretušovali polychromie a přelakovali. Textilní část vydezinfikovali od plísní, prachu a zateklin. Doplnili také všechny chybějící střapce a rozety. Náročná byla obnova výplně kozlíku. Jednotlivé restaurované části pak spojili v celek.

Do dnešního dne se v České republice dochovalo pouze několik židovských pohřebních vozů, a to v Brandýse nad Labem, Heřmanově Městci a Terezíně. „Tyto vozy původně sloužily především k okamžité přepravě nebožtíka do pohřebního domu, protože podle židovské tradice nesměl být zemřelý ponechán v domě přes noc,“ prozradila Dagmar Geršlová z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích.

U pohřebního vozu z Jindřichova Hradce nebyl bohužel nalezen žádný záznam, kdy si vůz tamní pohřební bratrstvo nechalo pořídit, proto není známé jeho přesné stáří ani výrobce. Z analogického srovnání vyplývá, že byl vyroben patrně na konci 19. století. Ví se totiž, že tehdejším hlavním výrobcem kočárů a povozů byla pražská firma Brožík a syn. Neprokázalo se však, že právě tato firma byla dodavatelem jindřichohradeckého pohřebního vozu, i když by podobnost některých prvků vozu s návrhy v katalozích firmy k tomuto závěru nasvědčovaly.

Bližší informace naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.