„Nevěříme v přímočará řešení a v jednoznačné odpovědi. Být architektem i učitelem architektury je celoživotní cesta,“ představují se autoři, kteří ve své knize i pedagogické práci cítí velkou zodpovědnost za formování budoucích architektů. Podle nich nelze udržitelnou architekturu definovat pouze kvantitativními parametry. Realizace díla by měla od konceptuálních počátků respektovat environmentální, sociální i ekonomické požadavky a přitom nerezignovat ani na stránku estetickou.

Sami autoři ve své práci rozvíjejí tradiční model ateliérové výuky, který by studenty lépe připravoval na složitou práci architekta v praxi. Při hledání správného modelu výuky je inspirovala mimo jiné zkušenost ze soutěže Solar Decathlon, ve které s týmem z jejich mateřské univerzity soutěžili se solárním domem AIR House. Ten byl prvním takzvaným design-build projektem realizovaným na Fakultě architektury ČVUT. V knize autoři prezentují způsob výuky, kdy studenti stavbu navrhnou i postaví jako jednu z cest, která vede k tomu, že udržitelnost přestává být teoretickým pojmem na papíře.

Předtím ale dávají v knize prostor svým kolegům, kteří popisují, jak udržitelnost rezonuje mezi českými a zahraničními architekty, pedagogy a teoretiky. Jejich odpovědi na otázky, co pro ně znamená udržitelnost, jak se projevuje v jejich práci a jaký význam by měla mít ve výuce profese, ukazují téma knihy v jeho skutečné komplexnosti. V poslední kapitole autoři vybírají design-build projekty různého měřítka, které vznikly v jejich ateliéru na Fakultě architektury ČVUT. Popisují proces vzniku, nabízí reflexi a zkušenosti studentů. Jsou to například útulny nebo lávka pro Krkonošský národní park, stožár do Libčic nad Vltavou nebo AIR House pro Solar Decathlon.

Bližší informace o knize najdete na stránkách FAKULTY ARCHITEKTURY ČVUT.