Jelikož jsou muzea běžnou součástí mých dnů i mojí láskou, objektivní pohled to prakticky vylučuje. Ale tak je tomu u všech, kteří se oborem nechali chytit. Muzea nejsou jen pasivními strážci paměti, ale i jejími tvůrci, neboť zanechávají svědectví o současnosti. Z principu jsou zdravě konzervativní vůči změnám, už jen z toho důvodu, že působí proti přirozenému procesu zániku věcí. Jejich role se ale vlivem prostředí proměňuje. Atypická doba nabízí vždy spoustu podnětů. Muzea se často stávají aktéry mezioborových či veřejných aktivit a v jejich výsledku vznikají výstavy a publikace, ale také zachráněné kulturní dědictví či přírodní bohatství. Velkou inspirací jsou pro mě projekty v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis. S mnohými z nich se lze seznámit fyzicky, na stránkách soutěže je jejich kompletní dokumentace. Laik by mohl být v dobrém smyslu překvapen, co vše se v muzeích najde, co v nich lze dělat. Aniž si to mnohdy uvědomujeme, muzea mají schopnost dělat svět kolem nás lepším.

Jaký má názor trutnovský podnikatel Rudolf Kasper, generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast nebo předseda Nadačního fondu Zikmundova vila Čestmír Vančura? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v LETNÍM ČÍSLE ČASOPISU 2022.