Jednatel Rybničního hospodářství Adolf Vondrka, znalec historie rybníkářství, postupoval vzorně, když přivolal k nálezu náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka a ředitele Východočeského muzea v Pardubicích Tomáše Libánka. „Těším se na jeho vědecké zpracování a dokumentaci od archeologů Východočeského muzea i využití v další prezentaci života našich předků,“ uvedl Roman Línek.

Rybník Skříň, který patří k největším a historicky nejstarším na Bohdanečsku, leží nedaleko Neratova. Vilém z Pernštejna ho ve své době koupil už jako zavedené hospodářství. Není tedy napájený z Opatovického kanálu, ale z okolního povodí. Z něho se v průběhu 20. století rybník zanesl sedimentem. Rybniční hospodářství Lázně Bohdaneč získalo po letech příprav dotaci Ministerstva zemědělství na jeho odbahnění a opravu hráze. Celková hodnota prací je kolem 50 milionů korun.

Výpusť rybníka se mnohokrát předělávala, naposledy v roce 1990. Viditelné zůstalo jen potrubí z klasických betonových trubek a nikdo nyní nepředpokládal, že by tu mohlo být ještě něco původního. Ovšem při překopu hráze a rekonstrukci výpusti dělníci zjistili, že obří dřevěné potrubí kvůli jeho velikosti a váze v hrázi zůstalo, dřívější technika si s ním neporadila. Měří asi 8 metrů a hmotnost je odhadována na 1,5 tuny. Naposledy ho stavitelé proto jen ojílovali a zabetonovali a zůstalo uložené v hrázi.

„Nyní se bude jednat o způsobu uložení a konzervace těchto dřevěných prvků, což právě vzhledem k rozměrům nebude jednoduché,“ konstatoval Tomáš Libánek. Východočeské muzeum připravuje na rok 2024 velkou výstavu věnovanou nálezům ze staveb dálnice a dálničních přivaděčů. „Jedna její část se bude věnovat studním a vodním dílům a do toho by právě tento exponát byl zajímavý,“ doplnil Libánek.

Podobné trubky a dřevěné špunty se používaly od dob zakládání rybníků až do počátku 20. století. Potrubí je velmi zachovalé, protože k němu nemohl vzduch a bylo stále ve vlhkém prostředí. Pokud by nebylo potřeba v minulosti opravovat hráz, mohlo sloužit svému účelu dodnes.

Bližší informace naleznete na stránkách VÝCHODOČESKÉHO MUZEA V PARDUBICÍCH nebo PARDUBICKÉHO KRAJE.