Archeologický výzkum odhalil neznámé stavby v sedleckém klášteře

Odborníci se rozhodli zdokumentovat jednu z nejzajímavějších částí kláštera, chodbu spojující konventní kostel Panny Marie s vůbec nejstarší dochovanou stavbou v celém areálu - takzvanou opatskou kaplí. Vznik této sakrální stavby, kterou tvoří obdélná loď zakončená apsidou, byl doposud obvykle spojován s osobou zakladatele kláštera velmožem Miroslavem a kladen do 12. století.

Sondy po obvodu stavby ale zachytily část původního románského vstupu do kaple, jehož kamenická výzdoba se ukázala řádově o jedno století mladší. Na skutečnost, že zkoumaná stavba patrně není panským kostelem, který Miroslav prvním mnichův věnoval, ukázala také absence ozdobného soklu základu na vnější straně jižní zdi lodi, poněkud atypické situování vstupu a obrácené otevření okenních špalet.

Je zřejmé, že ke stavbě kaple na východní straně přiléhala další středověká zástavba, kterou v pozdějším období překrylo hned několik etap barokních přestaveb. Reprezentovala je především zmíněná propojovací chodba, která měla podle zjištění archeologů nejprve podobu arkády, jejíž volná pole byla posléze zazděna. Přestože tato stavba pochází až z posledních fází výstavby kláštera v 18. století, přinesla i unikátní informace o starší předhusitské podobě kláštera.

V obvodovém zdivu se totiž stejně jako ve srovnávacích zásypech pod úrovní podlah nacházely četné druhotně uložené fragmenty opracovaných gotických kamenných článků. „V dějinách výzkumu kláštera se jedná o doposud největší získaný soubor originálních prvků, jehož skladba je navíc natolik variabilní, že umožňuje rekonstruovat hned několik typů stavebních konstrukcí,“ sdělila Jana Maříková z Archeologického ústavu v Praze.

Sedlecký klášter patří mezi nejvýznamnější monastická centra středověkých Čech. Založen byl už roku 1142 jako vůbec první cisterciácký klášter na českém území. Díky své poloze v zázemí kutnohorských stříbrných dolů představoval jednu z nejbohatších církevních institucí v zemi a současně i jedno z hlavních center regionu. Podíl na těžbě nerostného bohatství umožnil sedleckým mnichům vybudovat na svou dobu mimořádný klášterní komplex, kterému vévodil monumentální gotický konventní kostel Panny Marie, dnes zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Zbylou středověkou zástavbu kláštera zcela vymazaly z povrchu země husitské války. Postupná obnova klášterního areálu vrcholící v první polovině 18. století vtiskla komplexu nový barokní vzhled, který po zrušení kláštera Josefem II. dále proměňovala nově usazená továrna na zpracování tabáku fungující v Sedlci dodnes.