Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
22. 04. 2012Rubrika
Tipy a inspiraceTémata
PRAHA | Výstava připomínající český funkcionalismus se po své nedávné premiéře v Izraeli představí na podzim v Praze. Uskuteční se v sídle Ministerstva kultury v Nostickém paláci na Maltézském náměstí.
Funkcionalistické památky na území České republiky, z nich brněnská vila Tugendhat je jednou z 12 českých památek zapsaných na seznam UNESCO, byly předmětem konference 18. dubna. Ministerstvo kultury ji pod názvem Český a moravský funkcionalismus – světový unikát a fenomén pořádalo u příležitosti Mezinárodního dne památek.
Expozice se stejným názvem se konala minulý měsíc v Tel Avivu a podle pořadatelů z Českého centra byla velmi úspěšná. Spolupořádala ji pobočka Národního památkového ústavu v Brně, jejíž zástupci ji představili v Praze.
Tuzemský funkcionalismus má ve světě velmi dobrý zvuk a zájem je jak o pražskou Müllerovu vilu architekta Adolfa Loose, tak o brněnské funkcionalistické klenoty – vily Tugendhat a Stiassni, jejichž stamilionové rekonstrukce jsou financované z Integrovaného operačního programu Evropské unie. Na projekty vždy 15 procenty přispívá český stát.
V méně známé brněnské vile Stiassni, která měla vzhledem k židovskému původu jejího stavitele podobný osud jako slavná vila Tugendhat, vzniká Centrum obnovy památek architektury 20. století. Centrum bude uchovávat dokumentaci a poskytovat informace k rekonstrukcím památek z minulého století. Oprava těchto budov vyžaduje zcela jiné postupy než obnova klasických historických sídel.
Rekonstrukce vily Stiassni má stát 180 milionů korun, dlouho odkládaná oprava a restaurace vily Tugendhat skončila v únoru a vyšla na 156 milionů korun. Vilu navrhl v roce 1928 architekt Ludwig Mies van der Rohe, který přišel s radikálním řešením obytného prostoru. Zrušil hranice mezi místnostmi i interiérem a exteriérem, a tak ovlivnil architekturu celého 20. století.