Dobrovolnictví v kultuře pomáhá, lidem dává zkušenosti i zábavu

Dobrovolníci sice nepracují za peníze, odměnou jim ale jsou zkušenosti, vědomí, že pomáhají, a třeba i splnění snu, na který dříve neměli čas nebo odvahu. Dobrovolnictví se totiž věnují nejen studenti usilující o praxi, ale třeba i senioři nebo lidé zaměstnaní, kterým zbývá čas a chuť zapojit se do práce pro některou kulturní instituci.

Občanská angažovanost v kultuře má v českých zemích tradici sahající do konce 18. století stejně jako spolková činnost. Loňský rok byl v Evropě rokem dobrovolnictví a i v Česku se dobrovolnictví při té příležitosti propagovalo. Většina kulturních institucí u nás, které se mu věnují, s tím začala ve větší míře právě loni.

Zákon o dobrovolnické službě platí v České republice od roku 2003. Nepostihuje ale oblast dobrovolnictví jako celek, věnuje se jeho institucionalizované formě a stanovuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu. Důležité je, že dobrovolník nenahrazuje práci zaměstnance, jeho činnost je něčím nadstandardním, co obohacuje činnost organizace.

Dobrovolníci v kultuře se uplatňují především v péči o kulturní dědictví a při veřejných kulturních službách, tedy službách knihoven, muzeí, galerií a památkových objektů, při umělecké produkci, festivalech a dalších kulturních akcích.

V oblasti kultury je možné organizovat dobrovolnický program v akreditovaném i neakreditovaném režimu. Jako první akreditaci získalo Dobrovolnické centrum Ústí nad Labem, týká se služby v Severočeské vědecké knihovně, Muzeu města Ústí nad Labem a společnosti Collegium Bohemicum. „Dobrovolníci přinesli do knihovny to dobré, co jsme očekávali: rozšířila a zpestřila se nabídka služeb, o knihovně se více mluví a dobrovolníci s sebou také přivádějí členy své komunity,“ řekla koordinátorka dobrovolníků v ústecké knihovně Ivana Pešková.

Židovské muzeum v Praze má pro dobrovolníky širokou nabídku. Kromě činností, jež nabízejí i jiné instituce, mohou zájemci přepisovat rozhovory s pamětníky holocaustu, pomáhat návštěvníkům při orientaci v Pinkasově synagoze, potřeba je také pomoc při fotodokumentaci náhrobků na Starém židovském hřbitově a při doplňování dat do databáze pohřbených; k tomu je však potřeba znalost hebrejštiny.

„Dobrovolnická práce významně pomáhá při organizaci večerních programů, tedy přednášek, koncertů či filmových projekcí, ale také například se zpracováním a archivací videozáznamů z těchto akcí,“ řekla Hana Sojková z muzea. Dobrovolnický program muzeum spustilo loni na podzim, dnes je v něm přihlášeno 19 osob, většinou studentů, ale dobrovolně pomáhají muzeu i zaměstnanci.

Již téměř tři roky spolupracuje s dobrovolníky Moravské zemské muzeum, dnes jich má v databázi 30. Pomáhají při organizování doprovodných programů, při Brněnské muzejní noci, u vzdělávacích programů. „Snažíme se dobrovolníky zapojit i do zpřístupňování muzea a sbírek handicapovaným a také při spolupráci se školami,“ řekla Eva Pánková z muzea.

Většina dobrovolníků má podle ní blízko ke kultuře, většinou přicházejí velmi dobře vybavení vědomostmi o dané problematice. Dobrovolnictví podle ní pomáhá člověku získat nové znalosti, člověk může rozvinout svůj potenciál a také současně mít uspokojivý pocit, že pomáhá dobré věci. V Brně s dobrovolníky pracuje také Moravská galerie, v Praze například Divadelní ústav.

Více informací o dobrovolnictví naleznete na stránkách DOBROVOLNIK.CZ.