Jsou mezi nimi i předměty, o něž žádala církev v rámci majetkového vyrovnání se státem. Stát prohlašuje za památky i předměty a nemovitosti, které jsou v jiném než jeho vlastnictví. Nejvyšší památkové ochrany by měly podle návrhu od 1. ledna příštího roku požívat Žlutický kancionál, astronomické hodiny, dva renesanční sextanty, oltářní gotické malby z Roudník a šlikovská šperkovnice. Stejně tak by se na seznam mohly dostat Vyšebrodský cyklus nebo Madona z Veveří.

Žlutický kancionál je iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558–1565, dnes uložený ve sbírkách Památníku národního písemnictví. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho jsou z druhé poloviny 18. století a jsou součástí sbírek Národního technického muzea, stejně jako renesanční sextanty z doby kolem roku 1600. 

Oltářní křídla z Roudník tvoří dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře. Šlikovská šperkovnice z let 1680–1690 je součástí mobiliáře na zámku Náchod a palladium, legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století, je trvale umístěno v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. 

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u národních kulturních památek je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury, národní kulturní památky prohlašuje vláda. V současné době tvoří soubor národních kulturních památek 297 položek.