Výstava je již sedmou v pořadí z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky. „Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává autorka projektu.

Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech 21 procent, tedy více než 230 tisíc obyvatel Jihomoravského kraje. Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje se čtyřmi panelovými sídlišti přímo v krajském městě a s jedním malým ještě cihlovým sídlištěm v Mikulově postaveným v první polovině 50. let podle zásad socialistického realismu. V 60. letech vznikla dvě experimentální panelová sídliště: Juliánov, první brněnský obytný soubor postavený z celoplošných panelů montovaným způsobem s jednoduchou urbanistickou kompozicí. A také Lesná vycházející z konceptu zahradního města. Lesná je nejen díky svému výjimečnému urbanismu právem považována za jedno z nejzdařilejších sídlišť v Československu.

V 70. letech, v období takzvané normalizace, bylo postaveno panelové sídliště na území Bohunic a Starého Lískovce koncipované jako samostatná městská čtvrť pro téměř 30 tisíc obyvatel. Na jeho podobě se podepsalo sledování ekonomických ukazatelů, stavební monopoly a tlak na plnění plánu. Pokus o hledání nových cest ve výstavbě sídlišť představuje nejmladší obytný celek výstavy, brněnské Vinohrady. Sídliště vyrostlo v průběhu 80. let a charakterizuje je snaha o návrat k organizované městské struktuře a také probarvené fasády.

Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.

Grantový úkol nazvaný Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, pracovníků památkové péče, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity NAKI.

Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série 13 výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti.

Více informací naleznete na stránkách projektu PANELÁCI.