Blíží se 21. ročník mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary. Pro koho je především určena?
Konference je určena zejména autorizovaným osobám – inženýrům a technikům České komory autorizovaných inženýrů a techniků, projektantům a stavbyvedoucím. Konference je zařazena mezi akreditované akce systému Celoživotního vzdělávání ČKAIT. Určena je ale i pracovníkům státní správy a samosprávy – spolupořadatelem je Sdružení historických sídel Čech Moravy a Slezska, a v letošním ročníku i všem zájemcům o konverze objektů industriálního dědictví – spolupořadatelem je i platforma Industriální stopy. Potěšitelnou je skutečnost, že konference trvale zajímá naše kolegy z inženýrských komor Saska, Bavorska, Durynska, Slovenska, Maďarska a Polska. Letos je akreditováno více než 80 zahraničních hostů.

Mohl byste stručně přiblížit historii karlovarských odborných setkání? Jak se podle vás vyvíjí?
Mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary se stala součástí Dnů stavitelství a architektury Karlovarského kraje. Je věnována problematice měst, a to každoročně se zaměřením na jinou specifickou oblast. Téma loňského jubilejního 20. ročníku bylo například věnováno problematice města a církevních památek. Konference se stala významnou událostí a je zejména pozoruhodné, že je od samého počátku pořádaná jako konference mezinárodní – s překladem přednášených referátů do sluchátek. Od prvního ročníku patří mezi spolupořadatele naši zahraniční kolegové.

Letošním tématem konference je Město a konverze industriálních areálů. Jaký je zájem architektů a stavebních inženýrů o tuto specifickou oblast související s památkovou péčí?
Za dobu, kdy se posledních 20 let této problematice soustavně věnuje platforma Industriální stopy, Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT a Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI, zájem nejen technické veřejnosti o problematiku konverzí industriálních areálů trvale roste. Velice nás těší, že konverze industriálních staveb získávají mezi veřejností značnou popularitu. V poslední době získalo mnoho konvertovaných objektů cenu Stavba roku a rovněž Cenu ČKAIT i Grand prix obce architektů. Těší nás i skutečnost, že mezi konvertované objekty se zařazují stavby bez jakékoli památkové ochrany, přičemž ale pracovníci Národního památkového ústavu jsou i v těchto případech projektantům a investorům velice často dobrými rádci.

Jak podle vás vnímá konverze průmyslového dědictví veřejnost v České republice?
Jsem přesvědčen o tom, že konverze výrobou opuštěných průmyslových objektů a areálů má v převážné části veřejnosti podporu. Dokladem pro toto tvrzení může být publikace, kterou s naší podporou vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v edici Industriální topografie. Publikace je věnována úspěšným konverzím v České republice za období 2005–2015. Žel ale neustávají rovněž trvalé, zejména developerské snahy v nových centrech měst, kam se rozšiřováním městských aglomerací industriální objekty dostaly, nahradit mnohdy i technicky zajímavé a historicky cenné objekty novou výstavbou.

Které město u nás příkladně podporuje zachování stop historie techniky a průmyslu na svém území, popř. samo iniciovalo kvalitní konverzi?
Takových měst je více. Nerad bych někomu ukřivdil, ale mohu jmenovat například Ostravu, Žatec, Plzeň, Třebíč-Borovinu, ale významnou snahu je možno pozorovat v Kladně, Ústí nad Orlicí, Znojmě…

Mohla by některá ze zahraničních přednášek inspirovat konkrétní město nebo průmyslový areál v České republice?
Myslím, že příklady hodné následování jsou pochopitelně, dle místních podmínek, obsaženy ve všech zahraničních, ale i českých přihlášených referátech. V průběhu konference se pokusíme získat souhlas přednášejících s uveřejněním referátů na internetových stránkách ČKAIT. Sborník přednášek jinak vydáváme pro všechny účastníky v české i německé verzi v elektronické podobě na nosiči flash.

Město Žatec a Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří usilují o zápis na Seznam UNESCO. Čím mohou oslovit odborníky i laickou veřejnost v zahraničí?
Město Žatec je díky okolnostem socialistického budování jediným místem se zachovalými historickými objekty pro zpracování chmele. Při budování nového socialistického sídlištního Žatce zachránila Pražské předměstí, kde jsou v převážné míře umístěny sklady, sušárny a úpravny chmele, pouze okolnost vysokých nákladů na jeho celou demolici a nahrazení „vzdušnými“ panelovými domy. Ve všech ostatních významných chmelařských pěstitelských oblastech v Evropě tomu tak nebylo. Tím pro nás byla v Žatci zachráněna řada zajímavých technických dokladů. Kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří, která usiluje společně o zápis mezi památky UNESCO, přičemž více než dvě třetiny navržených památek jsou na území Německa, obsahuje unikátní území a sídla v principu přetvořené hornickou činností. Postupně zpřístupňovaná důlní díla na obou stranách hranice dokumentují pracovitost, technickou zdatnost a odvahu našich předků.

K letošnímu tématu máte velmi blízko. Zakládal jste Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI a jste členem platformy Industriální stopy. Na kterou z přednášek se osobně nejvíce těšíte?
Já osobně se nejvíce těším na přednášku Benjamina Fragnera z Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT, která hodnotí vývoj péče o industriální dědictví nejen u nás, ale v celé Evropě.

Konference se uskuteční v karlovarském hotelu Thermal. Jaký máte k této stavbě vztah?
Projekt výstavby festivalového paláce Thermal byl mým zadáním diplomové práce na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Pak jsem na stavbě Thermalu pracoval déle než 10 let. Konkrétně stavba termálního bazénu byla mojí vůbec první samostatně řízenou stavbou.

Dočká se podle vás karlovarská realizace manželů Machoninových památkové ochrany?
Nechci malovat čerta na zeď, ale moc tomu nevěřím. Daleko víc si přeji, aby současný majitel – stát, zastoupený Ministerstvem financí, respektoval při plánovaných opravách a rekonstrukcích ducha projektu manželů Machoninových a k celému areálu se choval jinak než v současné době. Těžko pochopím uzavření celého komplexu bazénu, včetně šikmého výtahu, kavárny a ostatního zázemí. Celý hotel tak přichází o jednu ze svých největších atrakcí. Myslím, že otevřených padesátimetrových bazénů s termální vodou není nejen u nás, ale v celé Evropě mnoho. Je-li vůbec jaký. Skutečnost, že bazén byl letos vypuštěn v zimním období v době největších mrazů lze rovněž z pohledu stavebního inženýra těžko pochopit.

Co byste vzkázal našim čtenářům?
Přijeďte se do Karlových Varů podívat – i když nepřijedete na naši konferenci. Ve městě i jeho okolí je skutečně co obdivovat. Všem zájemcům o industriální dědictví doporučuji pravidelnou návštěvu internetových stránek www.industrialnistopy.cz, kde naleznou průběžně aktuální informace. Případným zájemcům se pokusíme zprostředkovat i sborník přednášek v elektronické podobě, pokud bychom nezískali souhlas s uveřejněním na internetových stránkách ČKAIT. Pořadatele konference lze kontaktovat na e-mailové adrese karlovyvary@ckait.cz.

O letošní konferenci a jejím programu si můžete přečíst samostatnou zprávu na portálu ZDE.