Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
TŘEBÍČ | V třebíčském Fóru byla minulý týden zahájena výstava prezentující větrné mlýny a jejich bohatou historii. Autorem je Jan Doubek. Zájemci si po vernisáži mohli vyslechnout jeho přednášku s názvem Osudy větrných mlýnů v České republice. Výstava potrvá do 10. listopadu.
Součástí doprovodného programu byla komentovaná prohlídka větrného mlýna holandského typu na Kanciborku, která se uskutečnila den před zahájením výstavy. Návštěvníci se mohli seznámit s příběhem třebíčského větrníku a s historií dalších podobných objektů na našem území.
Mlýn na Kanciborku je kulturní památkou. Byl postaven v první polovině 19. století a po několik desetiletí sloužil k mletí smrkové kůry pro koželužské dílny v Borovině. Později zpustl a ve 30. letech minulého století byl přestavěn a využíván jako obytný prostor. Mlecí zařízení se do současnosti nedochovalo. Poslední výrazná oprava byla provedena před 40 lety. Město Třebíč, které má objekt ve vlastnictví od roku 1926, plánuje v nejbližších letech jeho obnovu a zároveň hledá nové možnosti využití této památky.
Větrné mlýny představují v kulturní krajině výrazné dominanty a jsou dokladem technických schopností našich předků. V loňském roce se těmto technickým památkám věnovala konference PROPAMÁTKY. Více se o nich můžete dozvědět také na portálu v rozhovoru s Janem Doubkem, předsedou sekce Větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně, která sdružuje majitele mlýnů, pracovníky památkové péče, zástupce médií, badatele a další obdivovatele průmyslového dědictví.
O sekci Větrné mlýny při Kruhu přátel Technického muzea v Brně naleznete další informace v KATALOGU SLUŽEB.