Nejen v odborných kruzích poslední dobou skloňované téma ochrany poválečné architektury budou prezentovat pedagogové a studenti předmětu Architektura druhé poloviny 20. století, respektive Semináře poválečné architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze. Hlavní diskutující se podíleli také na nedávné výstavě s názvem Poválečná 45–89: Příběhy pražské poválečné architektury, o které jsme informovali ZDE.

Období let 1945 až 1989 bezesporu představuje unikátní kapitolu v dějinách české architektury. Této etapě se často odborníci vyhýbali a laická veřejnost ji přehlížela nebo v lepším případě vnímala jako nechtěný produkt minulého režimu. Až na základě postupné likvidace poválečné architektury v minulých letech prakticky na celém území České republiky a nejednoznačného postoje k jejímu hodnocení se téma silněji dostává do centra pozornosti. Vybrané příklady staveb z poválečné epochy v sobě dodnes snoubí unikátní architektonická, stavební i umělecká řešení v rozsahu, který nemá často v porevoluční éře plnohodnotný ekvivalent. O míře aktuálnosti tématu svědčí nedávná demolice technicistní automatické telefonní ústředny v pražských Dejvicích architektů Jindřicha Malátka, Jiřího Eisenreicha, Václava Aulického a Jaromíry Eismannové. Před několika lety byla bez velkého mediálního ohlasu odstraněna unikátní montovaná vila od společnosti Vítkovické železárny na pražské Babě z roku 1947. Stavba od architekta Jiřího Štursy, synovce známého sochaře Jana Štursy, představovala první prefabrikovaný dům v Čechách. V současné době Ministerstvo kultury rozhoduje o možném prohlášení ohroženého souboru staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas. Nemalé rozpaky v odborných kruzích způsobilo také neprohlášení karlovarského hotelu Thermal nebo královéhradeckého hotelu Černigov kulturní památkou.

Přední znalec poválečné architektury profesor Rostislav Švácha varuje před nevratnou ztrátou kulturního dědictví a srovnává současnou situaci nedostatečné památkové ochrany poválečné architektury s pomalým doceněním funkcionalistických staveb v 60. letech minulého století. Témata systematičtějšího a aktivnějšího přístupu k ochraně architektonického dědictví se jistě stanou ústředním bodem chystané diskuze. Debaty se kromě studentů a široké veřejnosti účastní pedagogové Klára Brůhová, Klára Mergerová, Veronika Vicherková nebo Petr Vorlík z Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Účast je zdarma. Podrobnosti naleznete na události na FACEBOOKU nebo na stránkách POVÁLEČNÁ ARCHITEKTURA.