Prostory, které zná každý běžný návštěvník z lékárny, se nazývaly oficína. Ta bývala vybavena vysokými regály s nádobami na léčivé přípravky. Zázemí lékárny bylo tvořeno dalšími místnostmi – laboratoří, materiálkou, skladem a herbáriem. Do nich běžný zákazník přístup neměl. Herbárium se nacházelo většinou v podkroví nebo půdních prostorách domu. Zde byly jednotlivé léčivé rostliny sušeny a uskladňovány pro další použití. Pro tento účel si lékárníci zpravidla nechávali na míru vyrobit nábytek se šuplíky označenými v abecedním pořadí kvůli přehlednosti.

Olomoucké muzeum získalo právě tento typ nábytku z konce 18. století, který byl používán ještě nedávno v Krajinské lékárně na Horním náměstí. Dochoval se v kompletním složení včetně pracovního stolu nazývaného tára, dřevěné bedny a nádob na uchovávání léků. V jeho rohové části jsou skryté neoznačené šuplíky pro omamné prostředky a jedovaté byliny. Expozice je doplněna stojatkami, nádobami na ukládání léčivých tinktur a mastí. Vyráběly se z různých materiálů – cínu, dřeva, skla. Jejich obsah by se nám v některých případech mohl zdát až strašidelný. Například drcené zuby divokého prasete, sušená vlčí játra nebo třeba prášek z mumie.

Herbárium bylo poprvé představeno na výstavě v roce 2010. Poté ho olomoučtí restaurátoři a konzervátoři očistili a zrenovovali. Obnova byla náročná a trvala několik let. Nejnákladnější a také nejsložitější bylo odstranit novodobé laky a přemalby, najít původní nápisy a značky. Muzeum nyní unikátní památce vyhradilo místo ve stálé expozici. Ta je provoněna i vzorky sušených rostlin z olomouckého Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Nová expozice byla představena v pořadu Televize Morava a v rozhlasovém pořadu Českého rozhlasu Olomouc.

Více informací naleznete na internetové stránce VLASTIVĚDNÉHO MUZEA V OLOMOUCI.