V Bečově našli geologové ztracenou sbírku minerálů rodu Spontinů

Artefakty našli v areálu středověkého hradu na provizorním úložišti kamene. Po základní identifikaci bylo všech 167 kamenů zaevidováno a uloženo do bečovského depozitáře, kde čeká torzo sbírky odborné vyčištění. Oznámil to kastelán Tomáš Wizovský.

Přestože cenu této mineralogické a paleontologické sbírky nelze vyjádřit finančně, podle Wizovského je její sběratelská hodnota velmi významná. Kolik kusů ji kdysi tvořilo, to už se patrně nepodaří zjistit. Na skládce kamene se artefakty ocitly při vyklízení hradu před jeho rekonstrukcí.

Sbírka byla zdokumentována krátce po druhé světové válce, když správu nad bečovským areálem převzal stát. Část z exponátů měla pocházet z krušnohorské oblasti. Při třídění mobiliáře patrně byla sbírka rozdělena na dvě části. Kde skončila zbývající část, není jasné. Obdobný osud ovšem potkal i další exponáty, podotkl kastelán. „S Bečovem se po válce nepočítalo, že by byl zpřístupněn veřejnosti. Po 30 let sloužil různým institucím a mobiliář z objektu postupně mizel,“ konstatoval Wizovský.

Význam sbírky minerálů podtrhují nejen dostupné kusé písemné zprávy, ale i fakt, že zájem vévody Beaufort-Spontina o přírodovědné obory vedl k vytvoření bečovského alpinia, kdysi přezdívaného druhé Průhonice, uvedl Wizovský. Objevení sbírky podle něj motivuje k pátrání po dalších zmizelých exponátech.

Kromě exponátů z Bečova nalezených mimo objekt je místem zaslíbeným objevům i vlastní areál. Archeologové tady vloni objevili stříbrné mince z konce 16. století a láhve archivního vína z 19. století. K dalším nálezům patří rovněž poutnický odznak z Cách z období let 1350 až 1400 nebo osobní korespondence, fotografie a drobné předměty vévody Heinricha Beaufort-Spontina, uložené ve skryté schránce dřevěné truhly. Nechyběla ani zazděná mužská kostra z období mezi 14. až 16. stoletím.

Nejproslulejší objev v bečovském areálu byl učiněn 5. listopadu 1985. Tehdy našli kriminalisté pod dřevěnou podlahou hradní kaple relikviář sv. Maura ze 13. století, který je po korunovačních klenotech považován za druhou nejvýznamnější českou památku. Relikviář prošel od roku 1993 velmi náročným restaurováním, jež trvalo devět let. Vrátil se do Bečova, kde ho od roku 2002 mohou obdivovat návštěvníci.