Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
JIŘETÍN POD JEDLOVOU (DĚČÍNSKO) | Do Ústředního seznamu kulturních památek byl zapsán areál vily s továrnou Antona Münzberga. Cenný soubor někdejší textilní manufaktury představuje doklad o způsobu života a podnikání v 19. století.
Patrová klasicistní vila s hospodářskými budovami se nalézá v západním cípu obce při silnici do Horního Podluží. Celek tvoří několik továrních budov bývalého textilního závodu. Nejstarší z nich pochází z roku 1816, nejmladší pak z období konce 70. let 19. století. Zachovanou součást areálu představuje také drobnější zděná stavba se sedlovou střechou s poměrně zajímavě řešeným vysokým cihlovým komínem čtvercového půdorysu. Jihovýchodně od vily se ve svažitém terénu rozkládá zahrada s pozůstatky zděného bazénu s dodnes patrnou zaoblenou obrubou a schodiště. V severní části se nachází zbytek cihlové ohradní zdi. Návrh prohlášení kulturní památkou podpořil kromě jiných institucí Národní památkový ústav v Ústí nad Labem.
Kvalitně dochovaný komplex věrohodně ilustrující počátky industrializace českých zemí představoval jeden z prvních textilních podniků na území Šluknovského výběžku. Zároveň dokládá období přechodu od využití domácího lnu k pozdějšímu zpracovávání zahraniční bavlny. Dobovou zajímavostí je, že dcera zakladatele a majitele firmy Antona Münzberga se provdala za pozdějšího známého libereckého textilního magnáta Johanna Liebiga, který později v Liberci založil jednu z největších textilek na území monarchie. Po smrti Antona Münzberga přejímají výrobu jeho synové, kteří v roce 1860 postavili další tkalcovnu, prádelnu a bělidlo se sušicí věží u jiřetínských štol. V 80. letech 19. století koupil majetek firmy Peregrin Worm z Horního Podluží a začlenil ho do svého podnikání. Zdejší výroba ustala během druhé světové války, během které musel tehdejší majitel postoupit výrobní prostory výrobci komponentů letadel Junkers.
Stavba sídla továrníka spadá do počáteční fáze vzniku manufaktury kolem roku 1820. Vzhledově vila připomíná spíše objekt palácového typu doplněný o zimní zahradu. Areál je kvalitně dochovaný včetně mnoha uměleckořemeslných detailů. V interiéru je možné nalézt například žebrování stropů, řadu původních výplňových prvků nebo naddveřní reliéfy polopostav andělů. Dochovaly se také tapety, stropní výmalba nebo části keramických obkladů. Cenný soubor budov obytného a továrního charakteru nese četné znaky industriální architektury, které nejsou na první pohled zřejmé.
Podrobnosti o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.