Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
09. 10. 2018Rubrika
Tipy a inspiraceTémata
BÍLÝ POTOK POD SMRKEM (LIBERECKO) | V památkově chráněném areálu bývalé textilní továrny vzniklo Jizerskohorské technické muzeum. Výjimečně zachovalý industriální komplex prošel náročnou rekonstrukcí a nyní návštěvníkům nabízí čtyři bezbariérové expozice.
V roce 2002 zakoupili opuštěný tovární objekt Ilja Šercl se svým synem Pavlem. O devět let později díky jejich iniciativě prohlásilo Ministerstvo kultury areál kulturní památkou. Současně přistoupili ve spolupráci s pracovníky památkové péče k rehabilitaci budov. V hlavní výrobní hale vznikla dílna na opravy historických spalovacích motorů. V rozlehlém areálu nalezneme v současné době čtyři expozice. Sekci Letectví a letecké motory připravili majitelé ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Textilní stroje dlouhodobě zapůjčila katedra textilních technologií Technické univerzity v Liberci. Rozsáhlá sbírka šicích strojů je od sběratelky Pavlíny Cvrčkové. V původní strojovně je instalována expozice věnovaná energetice. Zde je možno obdivovat oba původní parní kotle Ringhoffer z roku1884 a Breitfeld-Daněk z roku 1907.
Historie
Počátky textilky sahají do roku 1852, kdy byla postavena přádelna vigoňové příze využívající prostřednictvím vodního kola sílu říčky Smědé. Vodní motor a parní stroj tehdy poháněl například 29 mykacích a 12 spřádacích strojů s 5 000 vřeteny. Roku 1874 v přádelně vypukl požár, což mohlo souviset s přestavbou na mechanickou tkalcovnu vlny, realizovanou roku 1882. Primárním pohonem bylo sice stále vodní kolo, ale o dva roky později vyrostla kotelna s dochovaným plamencovým kotlem Ringhoffer, stejně jako strojovna s ležatým parním strojem. Rokem 1897 jsou pak datovány plány na rozšíření kotelny namísto stávajícího komína. Roku 1907 přibyl druhý kotel, tentokrát již typu Tischbein firmy Breitfeld-Daněk, sloužící dosud. Vodní kolo později nahradila Francisova turbína. Podoba hlavní výrobní budovy doznala od roku 1882 dalších změn.
Dnešní vzhled určila až rekonstrukce z roku 1913. Období mechanického tkaní však netrvalo dlouho, továrna se brzy vrátila k původnímu výrobnímu programu – spřádání odpadní příze. Suroviny jí dodávaly bělopotocké trhárny hadrů. Po znárodnění došlo k obnovení provozu a zařízení novými stroji anglické výroby. Provoz byl začleněn do národních podniků Fryba, později Bytex, a mezi lety 1990–2001 vyráběl pod hlavičkou společnosti Mykana Chrastava poločesanou přízi. Ve druhé půli 20. století došlo k demontáži vodních turbín a parního stroje, kotle se naštěstí dochovaly. Kritické, naštěstí však krátké období pak představovala léta 2001–2002, kdy byl areál zcela opuštěný do doby, než ho zakoupili otec a syn Šerclové.
Industriální objekt v poměrně odlehlé obci je dnes centrem turistického ruchu. Kromě samotných expozic hojně navštěvovaného muzea jsou v areálu pořádány nejrůznější akce pro širokou veřejnost. Provozovatelé myslí i na rodiny s dětmi, pro které je k dispozici dětský koutek.
Více informací naleznete na stránkách JIZERSKOHORSKÉHO TECHNICKÉHO MUZEA nebo na FACEBOOKU.
Obnova a využívání textilek bude rovněž tématem 11. ročníku odborné konference, která se uskuteční 7.–9. listopadu v Továrně Mastných v Lomnici nad Popelkou. Setkání pořádá Institut pro památky a kulturu, bližší informace o výhodné formě registrace, která potrvá do 12. října, naleznete na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY.