Na přípravě velkoformátové celobarevné knihy o 352 stranách se podílelo celkem 21 autorů z Církve československé husitské, ČVUT v Praze, Národního památkového ústavu v Ostravě a Liberci a dalších institucí. Vedle úvodních textů reflektujících kořeny husitské teologie, stručné dějiny církve v České republice nebo pojetí liturgického prostoru je zde publikováno několik odborných statí o vývoji tohoto druhu architektury, její typologii a významu výtvarného umění. Nejobsáhlejší částí je ovšem topografický katalog, v němž je podrobněji interpretováno 70 vybraných staveb, především z meziválečného období.

Při výběru staveb kladli autoři důraz na jejich rozmanitost. Najdete zde samozřejmě jednu z nejimpozantnějších realizací husitské církve vůbec – Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové z 20. let, který projektoval Josef Gočár. Kromě moderně pojatých staveb zde ale našly místo i Husův sbor v Chotovinách, jehož pojetí vychází z barokní sakrální architektury, podobně jako eklektistické sídlo patriarchy ve Wuchterlově ulici v Praze-Dejvicích čerpající ze stylů gotiky a renesance. Seznam staveb pochopitelně není vyčerpávající. Poslední část knihy však obsahuje kromě bibliografie i podrobný rejstřík s aktuálními i zaniklými sbory, včetně seznamu těch, jež jsou kulturními památkami.

Publikace je výsledkem projektu Ministerstva kultury České republiky „Přínos Církve československé husitské ke kulturnímu dědictví novodobého státu v kontextu rozvoje architektury v regionech – Nedoceněná architektura po vzniku samostatného československého státu“ a vnitřních grantů Katedry architektury ČVUT. Jejímu vydání předcházela stejnojmenná konference v Husově sboru na pražských Vinohradech, která probíhala v říjnu roku 2018. O jejím konání jsme informovali ZDE.