Všechny vybrané objekty, které Ministerstvo kultury vládě navrhlo, spojuje jejich role při významných dějinných událostech a dokumentují nejdůležitější etapy historie úsilí občanů Československa o svobodu a demokracii. V době, kdy si země připomíná třicet let od pádu komunismu, se tak mezi národní kulturní památky zařadila zejména místa spojená jak s komunismem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy, tak s nacistickou okupací. Výběr reflektuje statečné úsilí a boj jednotlivců i široké veřejnosti o uhájení nezávislosti ve 20. století.

Za nové národní kulturní památky v roce 2019 byly prohlášeny:

  • Hrobka T. G. Masaryka v Lánech (symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa)
  • Hlávkova studentská kolej v Praze (symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939, Jan Opletal)
  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze (poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942)
  • Zámeček v Pardubicích – Larischova vila (jeden z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky)
  • Budova Československého rozhlasu v Praze (symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968)
  • Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Palachovy oběti 16. 1. 1969 po okupaci Československa v roce 1968)
  • Náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Zajícovy oběti 25. 2. 1969 po okupaci Československa v roce 1968)

Národní kulturní památky jsou vyhlašovány už od roku 1962. ÚSTŘEDNÍ SEZNAM KULTURNÍCH PAMÁTEK ČESKÉ REPUBLIKY vede Národní památkový ústav.