Historickou problematiku navrhování průmyslových staveb přibližuje 69 původních plánů, 20 dobových publikací, jedna 3D vizualizace a také multimediální prostorová instalace vytvořená Michalem Cábem, Jiřím Roušem a Kryštofem Peškem. „Průmyslové stavby jsou zhmotněním hospodářských vztahů a výrobních postupů, ale zároveň dílem konkrétních lidí, obrazem jejich schopností, ambicí a představ o světě. Převedení výrobního schématu do uspořádání a rozměrů stavby, volba její vhodné a hospodárné konstrukce i její vnější ztvárnění jsou tvůrčími činy zakotvenými v kultuře a společnosti své doby. Zobrazení průmyslových staveb v technické literatuře ji zrcadlí, původní stavební plány však poskytují barvitější, ale také víceznačnější obraz – proces návrhu průmyslové stavby z nich můžeme vysledovat: rozpoznat jeho aktéry a popsat role, které v něm sehráli,“ říká k výstavě jeden z jejích spoluautorů Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Od poloviny 19. století se jako nezastupitelná jeví úloha strojíren dodávajících výrobní zařízení a navrhujících nejen prostorové uspořádání, ale často celou stavbu. „Klíčová byla práce nezávislých specialistů, kteří zasílají své projekty na vzdálená staveniště, a tak zprostředkovávají nejnovější postupy. S uplatněním ocelové konstrukce a především s nástupem železobetonu roste význam práce inženýrů, a pokud se součástí tohoto procesu stali architekti, pak především z přesvědčení o poslání své profese,“ dodává další z kurátorů výstavy Jakub Potůček. V závěrečné fázi, a sice ve druhé polovině 20. století, teorie navrhování předbíhá praxi: specializované ústavy vytvářejí návrhy univerzálních výrobních budov, jejichž dokumentace však již ztrácí na působivosti, a proto ji na výstavě nahrazuje umělecká interpretace.

Výstavu připravili Lukáš Beran, Jakub Potůček a Jan Zikmund ve Výzkumném centru průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze coby součást stejnojmenného výzkumného projektu Ministerstva kultury v programu NAKI II. Spolupořadatelem je Galerie Národní technické knihovny.

Bližší informace naleznete na stránkách Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.