Jaká je role průvodců při prohlídce památky a mohou ji nahradit digitální technologie a audioguidy? Mají si návštěvníci odnést z prohlídky zámku přehled letopočtů a jména všech majitelů, nebo spíše příběh či zážitek? A jak se mohou na prezentaci či opravě památky angažovat místní komunity či dobrovolníci? Na tyto otázky se budou snažit odpovědět zahraniční hosté z USA, Spojeného království a Nizozemska i více než 20 přednášejících z Česka. Podělí se také o zkušenosti s vlastní průvodcovskou činností, komentovanými prohlídkami, alternativní prezentací památek i zapojením dobrovolníků a místních komunit.

Prohlídky hradů a zámků si dodnes udržují zásadní podíl na utváření vztahu české společnosti k národní minulosti. Návštěvníci, kteří se na památkách setkávají, mají různá očekávání, zkušenosti i vzdělání. Zprostředkovatelem jejich nových zážitků a vědomostí bývá nejčastěji právě průvodce.

Franklin Vagnone z USA představí způsoby, jak se návštěva historické památky může proměnit v intenzivnější zážitek. Díky svému mnohaletému výzkumu ukáže, jak do prohlídek co nejlépe zapojit návštěvníka ve 21. století a jak pracovat s jeho očekáváním. Mocným a efektivním nástrojem pro navázání vztahu návštěvníků s památkovými objekty může být i živá interpretace památky (takzvaná Living History), kdy průvodci vystupují v historických kostýmech a rolích. O ní bude přednášet Mark Wallis ze Spojeného království, který založil nejstarší anglickou společnost věnující se živé kostýmované interpretaci a podílí se i na známých kostýmovaných prohlídkách londýnského Toweru.

Na důležitost role průvodců se pak zaměří Pauline Kintz z Rijksmusea Amsterdam. Ve svém příspěvku Průvodcovství jako profese představí to, jak průběžně pracují s průvodci, aby uměli návštěvníky spojovat, diskutovat s nimi, ptát se a samozřejmě vyprávět. V Rijksmuseu jsou totiž přesvědčeni, že neexistuje žádný jiný prostředek, který by dokázal vytvořit skutečné propojení s návštěvníky tak jako průvodce.

Další příspěvky budou zaměřeny na proměny interpretace památek v českých zemích, motivaci a očekávání návštěvníků, dosavadní péči o průvodce, dobrovolnictví, digitální nástroje v interpretaci památek nebo na fenomén storytellingu.

Konferenci pořádá Národní památkový ústav a Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v rámci výzkumného projektu Prezentace a interpretace historického prostředí jako nedílná součást kulturní výchovy a vzdělávání v čase nových médií a takzvané tekuté modernity.
Bližší informace o konferenci podají Vendula Kazlauskas, koordinátorka konference, na tel.: 720 567 779, e-mailu: karaskova.vendula@npu.cz nebo Martina Indrová, hlavní řešitelka projektu, na tel.: 725 590 598, e-mailu: indrova.martina@npu.cz.

Více o programu a možnosti přihlášení se na konferenci se dozvíte na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.