Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
ČESKO | Jaká je výchova dívek a chlapců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku k památkám? V anketě časopisu PROPAMÁTKY jsme se před časem zeptali čtveřice osobností. Třetím dotázaným byla Kateřina Hrušková – studentka Vysoké školy ekonomické v Praze. Přečtěte si její odpověď.
Můj vztah k památkám se začal tvořit již v dětství a bezpochyby za něj vděčím svým rodičům, kteří na mě postupně přenesli svůj zájem o architekturu. Tehdy jsem sice rodinné návštěvy českých pamětihodností vnímala spíše jako obligátní záležitost dělící mě od sladkostí z přilehlého kiosku. Avšak dnes, krom jisté formy nostalgie, mě baví na památky koukat v širších souvislostech. Přemýšlet, jak se přiblížit ekonomické udržitelnosti staveb, které postupem času ztratily svůj původní význam a využití. Tuto perspektivu jsem získala v podstatě až v dospělosti během studia na Vysoké škole ekonomické, kde se zabývám kulturním dědictvím a péčí o památky už pár let. Po střední škole jsem tento obor volila hlavně kvůli zájmu o hudební produkci, ale časem, vlivem pedagogů a hlavně praxí v oboru, jsem se našla právě v obnově a animaci kulturního dědictví.
Jaký má názor student právnické fakulty Univerzity Karlovy Elias Khamis Abadi, děkan fakulty restaurování Univerzity Pardubice Radomír Slovik a historik umění Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Hynek Látal? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU PROPAMÁTKY 2023.