Můj vztah k památkám se začal tvořit již v dětství a bezpochyby za něj vděčím svým rodičům, kteří na mě postupně přenesli svůj zájem o architekturu. Tehdy jsem sice rodinné návštěvy českých pamětihodností vnímala spíše jako obligátní záležitost dělící mě od sladkostí z přilehlého kiosku. Avšak dnes, krom jisté formy nostalgie, mě baví na památky koukat v širších souvislostech. Přemýšlet, jak se přiblížit ekonomické udržitelnosti staveb, které postupem času ztratily svůj původní význam a využití. Tuto perspektivu jsem získala v podstatě až v dospělosti během studia na Vysoké škole ekonomické, kde se zabývám kulturním dědictvím a péčí o památky už pár let. Po střední škole jsem tento obor volila hlavně kvůli zájmu o hudební produkci, ale časem, vlivem pedagogů a hlavně praxí v oboru, jsem se našla právě v obnově a animaci kulturního dědictví.

Jaký má názor student právnické fakulty Univerzity Karlovy Elias Khamis Abadi, děkan fakulty restaurování Univerzity Pardubice Radomír Slovik a historik umění Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Hynek Látal? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU PROPAMÁTKY 2023.