Mohl byste přiblížit váš vztah k historii a kulturnímu dědictví?
V mém životě se vzájemně proplétají dvě největší vášně – herectví a hrady a zámky. Zajímá mě nejen jejich vlastní historie, ale i vše ostatní, co s nimi souvisí, včetně přátel, kteří na nich pracují a své zaměstnání vnímají spíš jako životní postoj. Hrady a zámky jsou přirozeným středobodem krajiny, jejich význam a kontext přesahoval lokálnost a účastnil se hybného systému společnosti. Byly to domovy reprezentující své majitele a zároveň poskytující práci i útočiště dalším lidem. Obdivuji jejich krásu, výjimečnost, zasazení do krajiny.

Kdy a jak jste se stal průvodcem na zámku Hrádek u Nechanic?
Provázet jsem tam začal v roce 1992. Vlastně to bylo splnění dětského snu. Pocházím z Hradce Králové, takže výlet na kolech s rodiči končil většinou tam. Miloval jsem už samotnou cestu, kdy se přede mnou na horizontu objevila věž zámku, tehdy ještě žlutá. Byl jsem šťastný, když mne Ivan Šenk a Hanka Šenková, tehdejší kasteláni, na zámek přijali jako průvodce.

Měla tato záliba další vývoj?
Na střední škole jsem si nedokázal představit prázdniny bez průvodcování. Provázel jsem i všechny volné víkendy od dubna do října. Hrádek byla domovská scéna a k němu jsem si každé léto přibral další historický objekt. Takže jsem provázel na Sychrově, Náchodě, Bouzově, Novém Městě nad Metují nebo v Litomyšli. Nové Město byl úplně první zámek, na kterém jsem nejen pracoval, ale i poprvé v životě přespal. Před pár lety se stal můj kamarád a bývalý kolega průvodce Radek Ryšavý kastelánem na zámku Vranov nad Dyjí. Ve mně to vzbudilo takovou euforii, že jsem se načas stal opět průvodcem. To už ale pominulo a nejraději tam jezdím v zimě, kdy nikde není ani noha, mohu se toulat spícím zámkem a tamní překrásnou divokou krajinou.

Jak se z vašeho pohledu častého návštěvníka proměňují hradozámecké areály a expozice?
Památkám věnuji téměř veškerý volný čas. V horizontu tří let stihnu zavítat na všechny hrady a zámky přístupné veřejnosti, a to jak státní, obecní i soukromé. Mám celkem přehled o opravách, nových prohlídkových trasách i reinstalacích, ale též o místech, která na svou záchranu stále ještě čekají. Mrzí mě to, ale musím být i trochu kritický. Trochu pokulháváme ve srovnání s památkami v Německu, Rakousku, Francii, ale v poslední době třeba i Polsku.

24. ledna 2021 si připomeneme nedožité sedmdesátiny předního kastelologa a archeologa profesora Tomáše Durdíka. Jak vznikla vaše spolupráce a čím vás ovlivnil?
S panem profesorem Durdíkem jsem se setkal před více než 10 lety při práci na seriálu Štíty království českého. Koncepce vycházela z předpokladu, že odborník bude průvodcem lehce poučeného laika, který má občas nemístné a provokující otázky. Podstatné bylo, aby z tohoto laika čišelo zaujetí k historii a touha po jejím poznání. Z dvojice poutníků mělo být patrné, že jsou spolu rádi a mají nejen společný zájem, ale i smysl pro humor a nadsázku, která v tomto typu pořadu nebývá úplně běžná. Faktem je, že jsme nemuseli nic hrát a od začátku jsme si skvěle rozuměli. On totiž nebyl žádný školometský suchar, byl neskutečně zábavný, lidský a tolerantní.

Celý nezkrácený rozhovor si můžete přečíst v časopisu PROPAMÁTKY ZIMA 2020/2021. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY.