Dnes se u dominikánů otevírá knihkupectví navržené architektem Pleskotem

Nový prostor vyhledávané prodejny knih zaměřené na duchovní a filosofickou literaturu je v parteru kláštera. Na 40 metrech čtverečních jsou koncentrovány všechny prvky, jež se promítnou do plánované obnovy celého areálu řádových bratrů dominikánů na nové pražské kulturní a vzdělávací centrum.   

Vyjádřením invenčního a ve vztahu k areálu kláštera z první poloviny 17. století i odvážného přístupu jsou například úložné prostory na knihy z papíru a polystyrenu vytvořené přímo na míru knihkupectví. Ty svými organickými tvary zaplňují celý komorní prostor knihkupectví, zároveň však nikoliv na úkor přehlednosti. „Inspiraci jsme hledali v kaolínových jeskyních, které jsou omílány a tvarovány vodou. Řídili jsme se tím, aby řešení bylo nápadité, skromné a účelné,“ popisuje architekt Josef Pleskot. Interiér navíc zdánlivě expanduje až do ulice, je součástí života vně knihkupectví. I to má být vnímáno jako důkaz otevření a oživení celého areálu.

Knihkupectví Oliva doplňuje stávající nabídku klášterního komplexu, kde již od loňského roku úspěšně funguje prostor Dominikánská 8. Po vzoru pařížské Collège des Bernardins se zde nachází místo setkávání církve a občanské společnosti, odborné veřejnosti i současné kultury. Přístupné části tvoří především zrekonstruovaný barokní refektář, kde se několikrát do měsíce konají hudební koncerty, přednášky a další vzdělávací pořady.

Obnova celého areálu bude zahájena v příštím roce. Jejím cílem je vytvoření prostoru, který bude respektovat řeholní život dominikánů v klášteře, ale zároveň umožní aktivity, které otevřou klášter široké veřejnosti. V rušném centru Prahy, jež se stává stále více doménou pouze turistů, tak vznikne útočiště, kde budou moci Pražané i návštěvníci ze vzdálenějších míst najít zajímavé nové podněty a informace, setkat se a debatovat s inspirativními lidmi, či jen vydechnout v prostředí ticha a načerpat síly pro hektické všední dny.

Projekt byl v průběhu příprav několikrát přepracován v návaznosti na archeologické průzkumy a po konzultacích s odborníky památkové péče. Tým architekta Josefa Pleskota vyhověl všem požadavkům, například na to, aby zůstaly zachovány všechny cenné části kláštera a významná archeologická naleziště a zároveň bylo možno budově vdechnout nový život a energii tak, aby mohla sloužit řádu i veřejnosti po další staletí.

Zajímají Vás způsoby využití klášterů v České republice? Další neziskové organizace, které pečují o kláštery naleznete na portálu PROPAMÁTKY v KATALOGU SLUŽEB.