Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
BRNO | Působení knížecího rodu Lichtenštejnů na Moravě, na níž sídlili bezmála 700 let, budou připomínat dvě nové expozice a pravidelně vydávaný bulletin. První muzeum vznikne v hrobce rodu ve Vranově u Brna, v níž je pohřbeno 58 jeho členů, druhé v Břitové věži zámku v Mikulově.
Expozice připravuje nezisková organizace Po stopách Lichtenštejnů, o.p.s, která propaguje jejich historii. Hrobka rodu ve Vranově je v havarijním stavu. Čekají ji rozsáhlé opravy. Začnou patrně příští rok na jaře a přijdou na 30 milionů korun. Práce potrvají tři až pět let. Objekt je nutné izolovat proti vlhkosti, bude do něj zavedeno topení, je nezbytná oprava narušené statiky a další technické úpravy. V předsálí hrobky by pak měla vzniknout expozice s portréty nejvýznamnějších členů rodu. Opravu hrobky zaplatí přímo Lichtenštejnsko.
Knížectví také podporuje další aktivity neziskové organizace, tedy budování expozic i vydávání bulletinu. Muzeum v zámku v Mikulově bude prezentovat příchod Lichtenštejnů na Moravu, kdy v roce 1249 koupili mikulovské panství. Následně k němu přidali značnou část Břeclavska se současnými zámky Lednice a Valtice. Patřily mu také rozlehlé části Moravského krasu a Brněnska.
Po stopách Lichtenštejnů, o.p.s., již příští týden uspořádá v zámku ve Valticích také mezinárodní konferenci o úsilí knížecího rodu vybudovat vlastní stát. I po vzniku knížectví ale bylo jeho hlavní sídlo na Moravě. Lichtenštejnové přesídlili do Vaduzu až po druhé světové válce, kdy jim stát zkonfiskoval majetek.
K působení rodu na Moravě bude nezisková organizace pořádat konference, prostřednictvím bulletinu informovat o dění v Lichtenštejnsku a historii rodu. Jde o první větší spolupráci mezi knížectvím a Českou republikou. Diplomatické vztahy navázaly obě země teprve v roce 2009.
Problémem vzájemných vztahů je poválečná konfiskace rodového moravského majetku. Lichtenštejnům byl odňat kvůli Benešovým dekretům. Jenže rod nebyl německý a nekolaboroval s nacisty. Po navázání diplomatických vztahů mezi zeměmi vznikla společná česko-lichtenštejnská komise, která se konfiskacemi zabývá. Na otázky, zda budou Lichtenštejnové usilovat o návrat rodového majetku v České republice, zástupci rodiny obvykle odpovídají, že to nyní „není na pořadu dne“.
Více informací naleznete na stránkách PO STOPÁCH LICHTENŠTEJNŮ.