Vypomáhala totiž v odběratelských špičkách uhelné elektrárně v Andělské Hoře. „Památková hodnota nespočívá pouze v samotném objektu elektrárny od renomovaného architekta, profesora Německé vysoké školy technické Artura Payra, ale především v dochovaném komplexu stavební, mechanické a zčásti i elektrické části celého díla realizovaného mezi roky 1925 až 1928,“ uvedl Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu v Liberci. „V Liberci je technických památek málo. Tahle je zajímavá především tím, že to není prázdná schránka v podobě budovy, ale zachovaná je i technologie. Navíc je ve funkčním stavu, prošla generální opravou a má tak i budoucnost,“ řekl Freiwillig.

Podle pracovníků státní památkové péče se dílo vyznačuje množstvím technických prvků, které jsou v regionu ojedinělé. Projekt elektrárny byl připravován od roku 1908. Vlastníkem elektrárny byla společnost Přespolní elektrárna Liberec, kterou vlastnilo město Liberec spolu se šesti okolními obcemi a firma Johann Liebieg & Co.

Celé vodní dílo má několik funkčních částí. Začíná podle Freiwilliga jezem a vtokovým odběrným objektem pod přehradou Bedřichov, pokračuje tři kilometry dlouhým podzemním přivaděčem se dvěma akvadukty a nádržemi na zachycování splavenin. Součástí elektrárny je vodní zámek, odkud šla voda vysokotlakým potrubím k turbíně, a také vyrovnávací nádrž. „Elektrárny tam byly vlastně dvě – vysokotlaká Peltonova turbína, která je v hlavní budově, a pak je tam ještě Francisova turbína pod hrází vyrovnávací nádrže,“ vysvětlil Freiwillig.

V Liberci je 98 nemovitých kulturních památek. Nejznámější technickou památkou v krajském městě je přehrada Harcov postavená v letech 1902 až 1904 podle projektu německého architekta Otto Intzema. Za technickou památku však lze považovat například i liberecké krematorium postavené v letech 1915 až 1917 podle projektu Rudolfa Bitzana. Technickými památkami jsou bezesporu i neorenesanční meteorologická stanice, která stojí od roku 1898 u liberecké radnice, nebo horský hotel a vysílač Ještěd dokončený v roce 1973 podle návrhu architekta Karla Hubáčka.