Věrnější a podrobnější. Tak hovoří odborníci na nové digitální technologie o bezkontaktním skenování památek. Přináší totiž oproti tradičním metodám mnohem širší možnosti. Výsledný model je nejen velmi detailní a věrný, ale navíc umožňuje pohlížet na architekturu i z pohledů, které nejsou běžným okem možné.

Když pracovníci památkové péče z Ústí nad Labem dokumentovali kostel sv. Floriána v Krásném Březně, věděli, že jen stavební měření stačit nebude. Ke slovu proto přišlo také bezkontaktní skenování. „Klasická metoda stavebního měření vykazuje poměrně vysokou míru nepřesnosti,“ vysvětluje Barbora Větrovská z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví. „Tato nepřesnost vychází jednak z určité nutné míry idealizace, ale také ze subjektivních nároků zpracovatele na detailnost výstupu a z chybovosti, kterou do sběru dat vnáší lidský faktor.“

Při digitalizaci kostela sv. Floriána se pracovníkům památkové péče nejvíce osvědčil 3D skener FARO Focus. „Tento přístroj je momentálně nejmenší a nejlehčí laserový pozemní skener na trhu. Toto kritérium se výrazně promítlo do mobility a možností použití,“ popisuje Barbora Větrovská přednosti zvoleného zařízení. Skener pracuje na principu fázového posunu laserového paprsku. Dokáže snímat až 976 tisíc bodů za sekundu a zachytí detaily menší než jeden milimetr. Součástí skeneru je barevný fotoaparát s výsledným sférickým rozlišením 70 megapixelů.

Výstupem skenování jsou „mračna“ bodů, jejichž přesnou polohu v prostoru vyjadřují souřadnice. Pomocí softwarového vybavení od výrobce skeneru lze data vizualizovat, vytvářet z nich 3D modely a pracovat s nimi podobně, jako se třeba ve strojírenství pracuje s běžnými CAD soubory. Na podobném principu pracuje rovněž ruční skener FARO Freestyle 3D, který lze s výhodou použít při snímání menších objektů s mnoha detailními prvky.

„Při digitalizaci objektů ručním skenerem FARO Freestyle 3D doslova vše držíte ve svých rukou a stáváte se součástí 3D skenování,“ říká Petr Bilavčík ze společnosti Prima Bilavčík, která tyto přístroje nabízí. Pracovníci památkové péče z Ústí nad Labem využili přednosti tohoto revolučního zařízení, když pořizovali 3D dokumentaci hlavního oltáře a plastické štukové výzdoby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech.

„Při vytváření modelů byla kombinována nasnímaná data ze skenerů mezi sebou. Díky tomu jsou některé pasáže detailnější. Naopak v méně zdobných partiích nebylo potřeba skenovat ve vysokém rozlišení,“ vysvětluje Barbora Větrovská. Ona a její kolegové prezentovali data z konojedského kostela právě na mezinárodní konferenci Využití digitálních technologií v památkové péči. Konference se konala poslední listopadový čtvrtek a pátek v kongresové hale pražského IKEM.

Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví je společným projektem katedry historie Filozofické fakulty a laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Bližší informace o projektu naleznete ZDE, o konferenci na stránkách DIGI 2015. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.