K historii stodoly se nezachovaly téměř žádné informace. Výjimkou je letopočet 1886, který se nachází v omítce nad bývalým průjezdem. Stodola původně sloužila jako stáj pro koně a sklad sena. Pro předchozí majitele to již bylo pouze skladiště. Manželé Jonášovi se rozhodli využít stodolu na bydlení, zároveň ale do ní chtěli co nejméně zasahovat. Jako volnou inspiraci uvádějí kamenná stavení v Provence, Anglii a Walesu, kam rodina pravidelně cestuje. K dalším požadavkům zadavatele architekt Filip Nosek přidává akcentování privátní atmosféry a blízkosti přírody, propojení exteriéru s interiérem a dostatečné prosvětlení nového domu.

Základní ideou manželů bylo, aby stodola byla samostatným bydlením nezávislým na předním stavení na návsi, ke kterému patří. Pro mladého začínajícího architekta byla zakázka v Bílce velkou výzvou, které si Filip Nosek dodnes váží. Realizace jeho architektonického projektu probíhala ve fázích a trvala několik let. Mladá rodina musela průběžně shromažďovat finanční prostředky. Architekt oceňuje, že si Jonášovi zajišťovali hodně práce spojené se stavbou sami.

Celý text nejen o proměně stodoly v Bílce, ale i dalších aktivitách architekta Ivana Noska v Bílce si můžete přečíst v letním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2016 ZDE.