Na expozice navazuje výstava věnovaná malíři Josefu Ignáci Sadlerovi, která je přístupná od loňského podzimu. V letních měsících se počítá s průvodcovským okruhem. Zámecké pokoje jsou upraveny jako pracovna aristokrata a obrazová galerie. Kromě obrazů předků si šlechtici pořizovali i obrazy se světskou a náboženskou tematikou, kopie podle světových malířů, z reprezentativních důvodů i obrazy zachycující koně či tulipány. Obrazy jsou zapůjčeny ze zámku ve Velkých Losinách, který patřil také Žerotínům. Z původního vybavení zámku se nezachovalo nic. Část nábytku jsou zápůjčky, část byla pořízena při aukcích. Některé exponáty nechalo centrum vyrobit, například kopie barokních kostýmů.

Město Valašské Meziříčí má mimořádně dlouhou a kontinuální tradici svázanou s tímto rodem. Žerotínové získali Valašské Meziříčí již v roce 1547 a majetky si zde drželi až do 20. let minulého století. Právě rod Žerotínů představuje expozice Reditus Leonina. Lidé si mohou prohlédnout například kopii šest metrů dlouhého barokního rodokmenu s portréty předků, který jde až k mytickým základům u ruských Rurikovců. Vystaveny jsou také listy s jednotlivými členy rodu, jež pocházejí z knihy předků, kterou si Žerotínové nechali udělat. Nechybí řada obrazů členů rodu i modely zachycující podobu zámku ve Velkých Losinách v období baroka či Valašské Meziříčí v polovině 18. století, kdy tam působil i Sadler, který vymaloval zámeckou kapli.

Expozice Josefa Ignáce Sadlera je nově doplněna o apoštolský cyklus z Arcidiecézního muzea v Olomouci. Na obnově kaple pracují restaurátoři, v budoucnu by měla být poslední částí expozice na zámku. Vzhled expozic nebude trvalý. Jednotlivé expozice by měly být obohacovány tak, aby byly pro návštěvníky atraktivní a splňovaly pravidla dynamických expozic.

Muzejní a galerijní centrum bylo ve zrekonstruovaném jižním křídle zámku otevřeno v roce 2014. Stavební úpravy si vyžádaly přes 40 milionů korun. Již dříve bylo obnoveno severní a část západního křídla, které využívá kulturní zařízení města. Zámek je zmíněn v listině císaře Ferdinanda z roku 1539, kdy císař dal svolení Janu z Pernštejna postavit v Meziříčí zámek. Koncem 60. let 16. století prodali Pernštejnové panství Žerotínům a z iniciativy Ludvíka ze Žerotína byla v 18. století provedena velká barokní přestavba zámku, při níž dostal přibližně dnešní podobu.

Více informací naleznete na stránkách MUZEJNÍHO A GALERIJNÍHO CENTRA.