Vynález kruhové pece je spojován s berlínským stavitelem Friedrichem Hoffmannem na konci 50. let 19. století a postupně se stal nejrozšířenějším druhem cihlářské výroby. Postupně vznikaly další patentované varianty, jako byla například technologie pražského stavitele Jana Kohouta. Z někdejšího velkého počtu cihlářských pecí na našem území se dodnes dochoval jen zlomek. Kompletní provoz, tedy včetně střechy, komína, vypalovacího kanálu a technologických prvků, představuje cenný mizející prvek v rámci celé České republiky. Na Ústředním seznamu kulturních památek jsou evidovány jen čtyři typologicky obdobné areály. Návrh prohlášení podpořil mimo jiné Národní památkový ústav v Plzni.

Bývalá Kratochvílova kruhová cihlářská pec se nachází na okraji obce jihozápadně od Nesviňského rybníka při komunikaci do Lnářů. Představuje samostatně stojící objekt obdélníkového půdorysu s cihelnými základy a valbovou střechou. Charakteristickým prvkem je zejména 25 metrů vysoký komín členěný kordonovými římsami. Interiér tvoří valeně zaklenutý prostor s cihelnou podlahou. Stavba se dochovala v autentickém stavu včetně velkého množství technologických detailů a uměleckořemeslných prvků. Kasejovická pec je příkladem menšího provozu, ve kterém se pálilo takzvaně na jeden oheň s regulovaným odvodem spalin umístěným pod podlahou.

Zařízení vzniklo podle plánů Jana Komance z Blatné v roce 1925 s pozdějšími úpravami zejména západní části. Od počátku byla stavba součástí staršího areálu pocházejícího asi z poslední čtvrtiny 19. století. V současnosti areál vyžaduje zejména ztužení krovové konstrukce, opravu střechy a vyčištění technologického zařízení.

Podrobnosti o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.