Objekt z roku 1912 v novoklasicistním stylu od Ladislava Skřivánka v Kavkazské ulici představuje dvoupatrovou, symetricky řešenou budovu se dvěma trakty. Charakteristickými znaky fasády jsou například předsazená střední část nebo profilovaná korunní římsa s trojúhelným štítem. Železobetonový skelet tvořilo původně devět sálů přístupných středním schodištěm, při kterém bylo umístěno zázemí šaten a toalet. Prostory původně sloužily jako balírny a sklady.

Druhá třípatrová budova s mansardovou střechou se nachází na rohu Vršovické a Altajské ulice a představuje výraznou urbanistickou dominantu Vršovické třídy. Jejím autorem byl v roce 1920 Jindřich Pollert. Svým symetrickým členěním palácového typu s výraznou siluetou patří stavba v Praze k málo zastoupeným typům takzvané německé reformní architektury spojené s lipským časopisem Industriebau. Vnitřní plochostropé prostory korespondují s výrobním charakterem objektu, nacházely se tady například dílny, propagační tiskárna nebo obalová kartonážka. Součástí památkové ochrany je kovaný plot v novorenesančním tvarosloví vymezující původní rozsah továrny. O památkovou ochranu usiloval Národní památkový ústav v Praze již od roku 2006.

Obchodní společnost Waldes & spol. založil Jindřich Waldes spolu s konstruktérem Hynkem Pucem v roce 1902. Již pod značkou KOH-I-NOOR začali vyrábět nejprve na Letné a poté v Karlíně především kovové spínací knoflíky, takzvané patentky. Nová továrna ve Vršovicích pod vedením stavitele Aloise Richtera byla otevřena v roce 1908. Po první světové válce společnost rozšířila spektrum svých výrobků také o špendlíky, jehly, náprstky nebo zdrhovadla. Koncem 20. let minulého století produkovala polovinu světové spotřeby stiskacích knoflíků. Za pozornost stojí známé historické logo firmy znázorňující dívku s patentkou v oku inspirované kresbou modelky Elisabeth Coyens od Františka Kupky graficky upravené Vojtěchem Preissigem. V roce 1945 došlo ke znárodnění továrny, která se stala součástí koncernového podniku téhož jména. V roce 1994 se privatizovaný provoz obnovil a v menším rozsahu pokračuje dále ve výrobě, nevyužívané části areálu jsou pronajímány.

Podrobnosti o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.