Formou fotografií se tak můžeme vrátit do minulosti a pamětníci mohou zavzpomínat na místa, která již v současných Pardubicích nenajdou. V 70. a 80. letech došlo ve městě k podstatné modernizaci. Stará zástavba musela ustoupit potřebám obyvatel města. Asanována byla celá čtvrť mezi třídou Míru a železnicí, kde místo přízemních domků bylo vybudováno celé sídliště pro nové obyvatele města.

Změnila se i část města nazývaná Zelené předměstí. Sem bylo přesunuto v roce 1958 vlakové nádraží. Původní nádraží v Hlaváčově ulici bylo v průběhu války bombardováním zcela zničeno. První vlak na nové nádraží přijel při jeho slavnostním otevření 1. května 1958 ve 14.30. V souvislosti s nádražím vznikla potřeba je spojit s městem, proto byla vybudována Palackého třída s okolní panelovou zástavbou. Změnu si vyžádaly i další nové stavby na bývalém náměstí Budovatelů, dnes Masarykově náměstí. Zmizela synagoga, jezdecká kasárna i legendární hotel Veselka.

Novým fenoménem této doby byla výstavba bytových sídlišť. První pardubickou aglomerací tohoto typu se stalo sídliště Dukla v jižní části města, kterému musely ustoupit budovy staré vojenské nemocnice. Město se tehdy nacházelo pouze na levém břehu řeky Labe. To se ale změnilo vybudováním sídlišt Polabiny na druhém břehu, Višňovky a Dubiny na severovýchodním okraji města. Došlo také k výměně povrchů vozovek, a to z dlažebních kostek na asfaltové plochy. Fotografie také ukazují život v nově vybudovaném městě – kadeřnictví, frontu na vánočního kapra nebo běžný denní ruch u nákupního centra v Polabinách.

Výstavu si můžete prohlédnout na internetové stránce VÝCHODOČESKÉHO MUZEA V PARDUBICÍCH.